15. Velká Lečice - Borotice
Střihavko, co ty všechno umíš!
Velký zápas nejstaršího Kosího bratra ● Roste Čahounova forma ● Hrubesch v těžké depresi – není jedinou hlavičkovou obludou ● Poprvé v sezoně Kozel dvakrát překonán ● Kaká Arena večer nedobytná, otevřelo ji až trenérovo tělo
Přetěžko proti Boroticím! Hoši od Kocáby však tradičně nepříjemného soupeře udolali, vedení v tabulce III. třídy nejen udrželi, ale na čtyři body navýšili, k tomu šňůru domácí neporazitelnosti prodloužili – na neuvěřitelných 18 zápasů. Kamil Rada si po odpykání karetního trestu zápasu užil náramně a nabídl to nejlepší ze svého umění. Pádem si vyrobil trestňák, který posléze sám proměnil, skóroval také efektní hlavičkou, z rohu nacentroval na krk Kojence, autora vítězné branky. Ještě vlastní gól Střihavkovi chyběl…
LEČICE – BOROTICE 3 : 2
Kocába Arena – Namlsaní šťastnou výhrou v Dalekých Dušníkách, vědomi si silnější sestavy, neboť do kabiny vlezli už i Střihavka, Rákoska, Rambo a Lukašenko. Čerstvý Vyhlídka ve velkém předstihu zevlující před Kaká Arenou a hlásící se o povinnosti hlavního pořadatele, zrovna tak včas připravený mávač Milan Maršík – to byly další plusy, a proto žádný strach z nevyzpytatelných Borotic.
Malinká obava však přece jen panovala, trenér Hrubesch se na jaře rozhodl pro mírně zbabělou taktiku „lépší než góly dávat je co nejméně jich dostávat“, takže kapitán a kanonýr Okapník prý až do konce sezony bude operovat na postu posledního muže obrany. Patrně se Hrubesch zhlédl v Josefu Csaplárovi, mluvkovi a zastánci italského catenaccia, rozdíl je ovšem v tom, že kouč od Kocáby má na kontě větší počet vítězných utkání…
Defenzivní taktika obvykle vydrží jen do prvního inkasovaného gólu a Lečici to postihlo už v sedmé minutě. Roh od potoka, balon putující skoro přes celou šířku vápna nebyl nikdo schopen odvrátit a tak se do něj opřel borotický Burian a bylo zle – 0:1.
Lečice se pokoušela útočit, jenže dvakrát jí to nešlo. Míčové dovednosti Lukašenka a Bohouše sice vypadaly líbivě, mnohem líbivější by však byly, pokud by balon směřoval do sítě. O našem tlaku to vůbec nebylo, pouze o bezhlavě nakopávaných míčích, o odříznutých útočnících a nechybujících stoperech soupeře, o pružnější středové řadě Borotic, jež té domácí nedávala čas ani prostor cokoli vymyslet.
Hoši od Kocáby na to šli rafinovaně. Když se ve vápně s obvyklým řevem skácel k zemi Arnošt, rozhodčí Švidkov mu to nesežral, z penalty nebylo nic. Když ovšem s balonem postupoval Kamil Rada-Střihavka a protihráč mu pomohl na zem, už se pískal trestný kop. A pak že padat umí jen Messi. Už když se rovnala borotická zeď nastavená o pár Lečických, asistent trenéra Matějka objednával u Kaká panáky. Střihavka to kopl přesně skrze vzniklou díru a bylo vyrovnáno – 1:1. Matějku to tolik rozradostnilo, že se od kulatého stolku už nehnul a po zápase na něm byla opět znát nebezpečná barvoslepost, jeho sambu by nenapodobil ani rodilý Brazilec, na mluvě by pohořel kterýkoliv lingvista a překladatel…
A to se do přestávky s výsledkem dalo udělat daleko víc. Jako vždy pohyblivý Rákoska vběhl do vápna, přeloboval gólmana, jenže branku taky. Bohouš Prášil obtěžoval stopera, vypíchl mu míč, našel nabíhajícího Lukašenka, jehož rybička letěla rovněž přes. Klidně se mohl trefit i Jaroslav Zboženský-Čahoun. Nejen že si na pravém kraji defenzivy svoje odbránil, on si ještě naváděl míče až k opačné šestnáctce, zlobil před ní, o střelbu se pokoušel. Pane jo, co dokáže jedna domácí sprcha, při níž se na člověka neřine pouze průzračná voda…
Na „dolní“ bránu je semeleme, znělo o poločase kabinou. Aby ne, největší lečická zbraň bývá smrtonosná. Zase to nebylo o nijak výrazné převaze, ale spíše o vyčůranosti a znalosti terénu. Po hodině hry kopl Arnošt roh do míst, kde čekal volného spoluhráče. On tam žádný nebyl, on tam musel připlachtit! Kosí bratr Kamil Rada-Střihavka se položil téměř vodorovně do vzduchu a hlavou div nerozpáral síť – 2:1. Střihavko, co ty všechno umíš! Robin van Persie a jeho kousek z loňského mistrovství světa absolutní hadr. Víme, že Kamil není žádný velký hlavičkář, takzvané rybičky se údajně naučil v Kníně U Růžičků.
Obrovská vzpruha, to se ví. Borotice pochopitelně zvýšily tempo, dále nás přehrávaly, ale žádné peklo zase před Kozlem nerozpoutaly. Od toho byl na druhé straně Střihavka. Roh pro Lečici, její špílmachr se rozhodl zahrát ho osobně. Stalo se a na míč si před bránou počkal František Dědina-Kojenec. Ještě dlouho si budeme lámat mozek, čím že to zlatolebý andělíček poslal do černého. Hlava, brada, ucho, jařmová kost, nezahojený beďar z mládí, naběhlé žíly na krku zvěstující „předkoláčový“ stav? Něčím takovým to Franťák trefil a hned to bylo 3:1.
Veselo bylo, veselo. Podeváté za sebou ve III. třídě bez porážky, třetí výhra v řadě, to už Lečici nikdo nemohl vzít. Borotice ještě v poslední minutě snížily na 3:2 a spěchaly, jako kdyby přes jejich ves měl jet autobus Sedlčaňák, ale veškerý čas jim vypršel. Tenhle gól byl diskutabilní, u střelce Vondry to smrdělo rukou, vezmi to však čert. Ani nad zjištěním, že Kozel poprvé v sezoně inkasoval více než jeden gól, se nerozčilujme, výhra je výhra.
Večer v kabinách probíhal ve znamení tradičních rejdů. Jen trenér Jiří Hrbek-Hrubesch vypadal přepadle a deprese z něj přímo sálala. Myslel si, že bude navěky nejlepším lečickým hlavičkářem, však má ze své hráčské kariéry přezdívku Hlavičková obluda či Horst Hrubesch podle někdejšího útočníka Hamburku. Najednou jeho svěřenci létají vzduchem a k zasahování míče nepoužívají jen vysoká čela! Proto zřejmě zakomplexovaný lečický fotbalový stratég při dobývaní zadrhnutých dveří od Kaká Areny nasadil své objemné tělo. Měl štěstí, kdyby dveře povolily snadněji, mohl jako filmový praktikant Hlaváček proběhnout až kamsi na Štěkandu… (msč)
Branky: 39. a 64. K. Rada, 83. Fr. Dědina – 7. Burian, 90. Vondra. Rozhodčí: Jiří Švidkov (Příbram) 8. Vrchní komisař: Jiří Krása (Mníšek) 6. ŽK: Jakub Hořák. Hlavní pořadatel: Václav Rákosník (Krámy) 8,5. Kaká Arena: Jaruška Váňová-Kaká 9, Ilona Housková 7, Simona Housková 8. Diváci: 113 (vyprodáno). Poločas: 1:1. Hráno 28.3. 2015.
Lečice: P. Svoboda 8 – Zboženský ml. 9, Jan Hořák 8,5, Rambousek 8, Tokaji 8,5 – M. Rákosník ml. 7,5, K. Rada 9 (88. Josef Hrbek - ), Fr. Dědina 8,5, Jakub Hořák 8 – L. Kostečka 7 (80. Váňa), Prášil 7,5. Trenér Jiří Hrbek 9. Vedoucí mužstva Jiřina B. Víšková 10.
Lavička: Houska, P. Dědina. Chyběli: Messi (zranění), Štěpán, Josef Smetana ml. (zaměstnání), Toman (rozhodčí v Praze), Fr. Holec ml. (přítomen na stadionu), T. Víšek, Srp (?).
Hráči utkání:
Kamil Rada-Střihavka,
Jaroslav Zboženský-Čahoun ml.
Střelci Lečice: 13 – Jan Hořák, 9 – K. Rada, 6 – Fr. Dědina, 2 – L. Kostečka, Messi, Váňa, 1 – Jakub Hořák, Prášil, Rambousek, Toman.
Neprůstřelnost brankáře: P. Svoboda – 229 minut (do dalšího zápasu jde s 0 minutami), Josef Hrbek – 19 minut (do dalšího zápasu jde se 71 minutami).
Výroky dne
„Jseš debilní, ty vole!“ (Lukašenko se rozčílil na hráče Borotic). „Já jsem debilní? (reakce dotyčného hráče)
„Co děláš, ty mentále, ty vole?“ (Lukašenko se znovu rozčílil)
„Musíš to dělat na váhu.“ (Hrubesch vyrážel dveře od Kaká Areny)
„Už mě neser!“ (Ilča se rozčílila na Čertíka)
A co na to: Jaroslav Zboženský ml.
Firma na koláče? To není pravda!
Pouhé dva jarní mistráky a každý si musel všimnout té velké proměny. Už to není lenoch a předzápasový bouřlivák, nýbrž zodpovědný a fyzicky nadupaný univerzální hráč. JAROSLAV ZBOŽENSKÝ-ČAHOUN junior proti Boroticím patřil k nejlepším na trávníku. Neprostupný na pravém beku, běhavý, výživně centrující, do koncovky se tlačící, protihráčům koláčem za krk hrozící. To je ovšem vzhledem k Čahounově malé postavě téměř nemožné, ani s firmou v Krámech prý nic nebude…
Zhubnul jsi, po hřišti doslova létáš, daří se ti. Táta tě doma honí jako nadmutou kozu, nebo je za tím něco jiného?
Přes zimu jsem hodně běhal, trénoval, hlavně s Hořim, tátou, Franťákem. Každý jsme shodili, jde to. I když tomu leckdo nevěří, táta opravdu shodil.
Povídá se, že s tátou zakládáte firmu na výrobu koláčů. Půjde to dohromady s fotbalem?
To není pravda. Jen jednou se zadařilo. Bydlíme holt v Koláčové ulici, tak to k tomu patří.
Jsi stále přesvědčen, že do konce sezony dáš víc gólů než Rákoska? Zatím jste se netrefili ani jeden…
Nejsem. Ale chtěl bych jich dát víc, než on, to bych si pak obarvil hlavu namodro. Co by udělal Rákoska, nevím.
Co Lečice a její šance na postup?
Když se budou všichni snažit, je to reálné. Zatím je moc brzy o tom mluvit, přijdou ještě těžké zápasy. Po sezoně se uvidí. (msč)
A co na to legenda: Roman Hes ml.
Prdelní kliku zatím měli!
Vraťme se o pár desítek let do minulosti, vybavme si ho, pookřejme. Legendární muž s aerodynamickým účesem a kapitánskou páskou, po jehož straně na levém beku by neprošel ani duch Llana Estacada. Nynější předseda lečického klubu ROMAN HES-KUDRNÁČ si udržuje značný rozhled, hráče považuje skoro za vlastní děti, a to se dosud nestihl oženit – čeká na Čertíka. Vrátí-li se do svých hráčských časů, je sebekritický srandista.
To je letos ve III. třídě jízda. Jak se na to tváří bývalá legenda, nyní předseda?
Zatím jim to jde. Hlavně, ať to vydrží. Jestli je to o umění nebo o klice, to nevím. Řekl bych, tak napůl. Anebo, prdelní kliku zatím měli.
Po sezoně bude tradičně vyhlášen nejlepší hráč, co obdrží cenu Tři zbývající zlaté kudrny předsedy klubu. Kdo je tvůj favorit?
Dědina, teda Kojenec. Udivuje mě fotbalovostí, fyzičkou.
Být ti o třicet let míň, vlezl bys na plac? Vzal bys funkci kapitána?
To asi ne. Nebylo by to jednoduchý. Já neuměl přihrát na deset metrů, co na deset, na pět metrů! Byl bych horší než Pišta.
Dokážeš si představit, jak by se dnešní Lečice líbila tvému tátovi, legendárnímu hráči a trenérovi?
Tak to nevím, táta kdysi a teď. Jak bychom se na tohle téma bavili. Jak jsem ho znal, stát u lajny, občas by pěnil, občas by chválil… (msč)
Malý kvíz od Kocáby
Václav Dvořák-Matějka zbožňuje jednu píseň, kterou si na přání nechává hrát v rádiu a má ji i jako nejmilejší vyzváněcí tón v mobilu. Je to:
a) A ty se ptáš, co já
b) Mlékaři dolej, platím já
c) Nežaluj, nežaluj svojí máti
d) Ťap, ťap, ťapy
e) Učiteľka tanca
f) Zlatovlásko, krásko
Správné odpovědi zasílejte na klubové stránky nebo přímo Matějkovi na mobil. Řešení kvízu vyjde v příštím zpravodajství.
Správná odpověď z minulého zpravodajství: c) Arnošťátko