9. Velká Lečice - Daleké Dušníky B
Kilo svíčkové a šajtle způsobily zázrak
Lečický zápas sedmdesátiletí ● Štěstí bylo hodně unavené ● Jak je důležitá vydatná snídaně ● Pepa Hrbek – Horváth od Kocáby ● Kozel na podzim potřetí za deset ● Z mostu odpadlo dalších 113 kilo asfaltu
Říkával to už legendární trenér Tomáš Pospíchal a před mnoha lety v lečickém kulturáku také začínající, talentovaný konzument Matějka: Fotbal nemá logiku. Nesčíslněkrát a na spoustě jiných stadionů se to potvrdilo. Nyní i v Kocába Areně. Lečice měla s mnohem silnějším týmem Dalekých Dušníků prohrát nejméně 0:7, místo toho jej nejtěsnějším rozdílem porazila. Štěstí bylo fakt zmožené a v takovém případě si sedá nejen na voly, nýbrž také na bojovníky a těmi hoši od Kocáby tentokrát byli. Zmíněný prorok Matějka, dnes téměř sedmačtyřicetiletý předseda KRKOS a držitel Magického čísla 300, byl přítomen také.
LEČICE – DALEKÉ DUŠNÍKY B 1 : 0
Kocába Arena – První minuta druhého poločasu to rozhodla. Josef Hrbek, který už čtvrt hodiny před obrátkou vystřídal zraněného Rohlíčka, včas zasprintoval, ekvilibristickým pasem vysunul rovněž rozběhnutého Bolka Břečku a ten rovnou ze vzduchu vystřelil šajtlí. To se nedalo chytat!
Autor geniální přihrávky měl správně vyvážený žaludek. „Pepa dnes do sebe dostal kilo svíčkové. Jaké knedlíky a omáčka, samotné domácí maso, rozumíš? Nevím, kolik měl k snídani a co si nechal na oběd,“ upozornil trenér Hrubesch na synovcovy předzápasové aktivity. V každém případě Pepa připomínal plzeňského špílmachra a míčového mága Pavla Horvátha, vyučeného řezníka. Postavy stejné, láska k masu zrovna tak.
Jediná gólová šance a beze zbytku využita! Co se na trávníku dělo předtím a do konce utkání, bylo o neustálých závarech poblíž Kozlovy brány. Co jsme zažili minuty před zahájením duelu, znamenalo obvyklý horor. Arnošt a Martin Kostečka byli ještě na cestě z Prahy, Lukašenko zrovna tak, ale už dopředu se vědělo, že je zraněn a nastoupí jen sotva. Kozlovec Martin Toman se prý nevešel do auta a zůstal ve stověžatém městě, nemocný Kopeček také nepřijel, Rákoska junior pravil, že bere antibiotika a bylo uměním ho přesvědčit alespoň k mávání. Na plac tedy opět musel Matějka a zcela poprvé šel do mistráku mladý František Holec.
Málem jsme neviděli Vyhlídku, jenž se předchozího dne ženil, stal se vlastním i nevlastním otcem osmi dětí – Miroslava, Václava, Lukáše, Richarda, Hany, Marie, Martiny, Bobeše. Dostavil se pozdě a ještě silně rozechvělý, dlouho pak utíkal před povinnostmi hlavního pořadatele.
Dušníky okamžitě obklíčily naši šestnáctku a začaly do nás bušit. V bráně se musel rychle rozkoukat a rozchytat Kozel, s organizováním obrany začít Martin Kostečka a Rohlíček – ten se však brzy skácel k zemi a s natrženým svalem byl nucen po čtyřech odlézt za lajnu. Na pravém beku kopal životní zápas Velibor Váňa, na levém bylo patrné velké zlepšení Čahounovo.
Obětavost naší defenzivy strhla ke spolupráci i nedaleký most přes Kocábu. V prvním poločase, kdy hosté hráli na „spodní“ branku, jim pěkně rozhoupával půdu pod nohama, oddrolilo se z něj dalších 113 kilo asfaltu a zůstane zřejmě navěky neopravitelný…
Za půlku hřiště se Lečice dostávala jen občas, díky fotbalové chytrosti Průjezďákově a přímočarosti Kojencově. Útok zůstal zcela odříznut. Hrubesch proto o přestávce hrábl do sestavy, stáhl unaveného Matějku a nasadil nažhaveného Arnošta Hořáka. Ne že by to bylo okamžitě znát, přišel však vedoucí gól a s ním vědomí, že nějaký ten bod může ukápnout. Tedy v případě mimořádného štěstí.
Lečice pokračovala v zápase, jenž lze nazvat tím nejhektičtějším za 70 let klubové existence. V naší bráně stál na podzim už potřetí hrdina všech hrdinů a nyní už se ví, že ve vsi Daleké Dušníky se do konce roku zbaví všech koz a kozlů a pořídí si raději kamzíky a muflony. Z Petra Svobody létaly chlupy, kopyta, kusy vemene a rohů. To se nedalo prostřelit a i proto byl Kozel letos už potřetí ohodnocen desítkou!
Hosté nám trefovali tyče a břevna, ukopávali se z malého vápna nebo naráželi do obrovitého Martina Kostečky a jeho udatných spolubojovníků, mnoho střel bylo zblokováno či odraženo do zámezí. Při takovéto nezměrné bojovnosti se zdá být neuvěřitelné, že na lečické straně padla jen jedna žlutá karta, pro Pištu.
Poslední minuty utkání se vlekly, bránící mužstvo umdlévalo. Převléknout se běžel Španěl Václav Dušák, přestože má obrácené koleno a je tudíž klasickým marodem. Když pan Švidkov odpískal konec, lečický jásot byl slyšet až do Babího dolu. Hosté se vůbec nevztekali, zůstali totálně konsternovaní. Zkrátka nevěřili. I oni zjistili, že fotbal nemá logiku. (msč)
Branka: 46. Břečka. Rozhodčí: Švidkov (Příbram) 8. Vrchní komisař: Jiří Krása (Mníšek) 7. ŽK: Tokaji. Diváci: 98. Poločas: 0:0. Hráno 20.10. 2012
Lečice: P. Svoboda 10 – Váňa 10, M. Kostečka 10, Houska 10 (28. Josef Hrbek 10), Zboženský ml. 9 – Holec 8, Josef Smetana ml. 10, Fr. Dědina 10, Tokaji 9 – Břečka 10, Dvořák 9 (46. Jakub Hořák 9). Trenér Jiří Hrbek-Hrubesch 9. Vedoucí mužstva Patricie Kozlová-Miss Lečice 10.
Lavička: L. Kostečka. Chyběli: Víšek, Srp (zranění), M. Rákosník ml., Kopeček (nemoc), Messi, Sobotka (zaměstnání), Toman, K. Jaruška, Křivonoska, Havelka, M. Rákosník st., Kilián (?).
Hráč utkání: Petr Svoboda-Kozel
Střelci Lečice: 4 – Tokaji, 3 –.Fr. Dědina, 2 – Jakub Hořák, Kopeček, M. Rákosník ml., Váňa, 1 – Břečka, L. Kostečka, Josef Smetana ml., P. Svoboda.
Neprůstřelnost brankáře: P. Svoboda 133 minut (do dalšího zápasu jde s 91 minutami), Josef Hrbek – 10 minut (do dalšího zápasu jde se 2 minutami).