4. Velká Lečice - Prostřední Lhota
Ferda a Arnošt sejmuli Lhotu
Máme šest bodů, už je klídek - Kopněte Hořiho do prdele, dá gól - Kostečkové, stopeři jako hrom - Supernasraný Pišta - Hrubesch jako Casanova - Panu Drobílkovi ztvrdly rysy
Kocába Arena, to je pevnost. A přitom obě Lečice, Velká i Malá, leží v ďolících a ne na kopci, kde tvrze zpravidla stávají. Statistika jest ovšem jednoduchá – Galacticos naposledy doma nebodovali loni 22. srpna s Hřiměždicemi B (0:1). Prostřední Lhota, zatraceně dobrý mančaft, to u nás také odsrala, jakožto daleko lepší tým, to si přiznejme. Jenomže my měli v sestavě bratry Hořáky a ti nemívají s nikým slitování!
LEČICE – PROSTŘEDNÍ LHOTA 3 : 1
Kocába Arena – Takových lidí, z Prostřední Lhoty snad půlka vsi. Řvali, běsnili, rozhodčímu Emanovi spílali, ale co jim to bylo platné. V Kocába Areně padli, takže se domů smutně a se ztvrdlými rysy vracel i legendární brankář a funkcionář pan Josef Drobílek, jemuž na place neudělal radost ani šikovný vnuk. To lečický trenér Jiří Hrbek slavil. Byť ne příliš aktivně. Po zápase se v kabinách nehnul od paní Ildikó Pištové, nemínil novinám poskytnout známkování ani hlasy. Jestli to takhle dělá běžně, dá se pochopit, kde se berou jeho nemanželští synové, třeba Arnošt a Matýsek. Holt lečický, pardon porostlinský Casanova…
Vědělo se, že Lhota je nabouchaná, že do Lečice nepřijede bránit, celý okres navíc věděl, jak jsme před týdnem dostali naloženo na Vratech. Sympaticky vypadala první střela na bránu, Popescu ze standardky lehce políbil břevno. Od té doby dlouho nic, byť jsme se do ofenzivy cpali. Až po půlhodině hry propukl v obecenstvu první jásot. Lukáš Kostečka odpálil dlouhatánský balon, Jan Hořák si vychytrale počkal, až to přeskočí stopera, najednou se ocitl za ním a nasadil padající list. Říkejte mi Ferdo, vyžaduje Hoři už nějakou dobu v situacích, kdy chce být chválen. Tak nějak je nutno kladně ohodnotit i Pištu Hovance. Nestrkejte do něj, nekopejte do něho, „nem tudom a neved“ uslyšíte a tělesné strážce k tomu potřebujete.
Nemastná neslaná hra ze zbytku poločasu prvního a začátku druhého žádnou další radost neslibovala, měli ji naopak nervní hosté ze Lhoty. Sami jsme je k tomu vybídli. Radim Sobotka při skluzu u lajny nesmyslně vzal frajera přes párky, koupil za to žlutou kartu, ale hlavně kopalo se proti nám. Přetažený centr, hlava Pšeničkova a bylo srovnáno. S Lečicí mělo být vzápětí poprávu zle. Zatopila nám Lhota ve vápně, bouchlo to někomu od nich do ruky, míč skončil v naší síti, oni jásali. Teprve poté rozhodčí Eman Marek pískl hru rukou a gól neuznal. Dotlačil ho k tomu i rozlícený brankář Kozel Spytihněv a tomu nelze odporovat, nechcete-li být popliváni nebo ještě hůř zasaženi… Ještě jednou Lhotští pěnili (zvláště jedna postarší dáma na lavičce dělala, že fotbalu rozumí až běda). Kozel přilehl k balonu v oblasti brankové čáry, soupeř jásal, leč zase měl smůlu, do středového kruhu se nešlo. Měli jsme dál pořádně stažené hýždě, poněvadž hosté nás pěkně dlouho nepouštěli za půlku. Kolik sebevražedných skluzů předvedl Lukáš Kostečka, kolik neméně obětavých zákroků a inteligentních rozehrávek vytáhl jeho bratr Martin. Na pozici stopera mu to šlo náramně, vypadá to, že střed obrany máme vyřešen nadlouho dopředu.
Nějak viselo ve vzduchu, že Lhota u Kocáby padne. Podcenila nás, za outsidery brala, šeredně se ovšem přepočítala. Nevěděla, že slečna Radka Hořiová se za bránou nudí (to byl piknik, na dece nenápadně fandily i Bobeš Vyhlídková, Tereza Beherovková, Hanka Víšková). Zkrátka se posléze zdravě nakrknul Hoři, u postranní čáry vybojoval zdánlivě ztracený míč, prosvištěl až k praporku u lávky, odpálil neuvěřitelně přesný centr na malé vápno, kam dojel po prdeli Arnošt a šajtlí div neproděravěl síť! Hořáci považují prdel snad za nejdůležitější část lidského těla. Zase pláchnul Hoři-Ferda, při kličce gólmanovi dostal kopačkou jelito do míst blízko konečníku. Nepadl však, nežádal penaltu. Bambulu ve lhotské bráně si vychutnal, správné místo neminul a dres šel dolů. Nakopat Hořiho do prdele, jsou z toho góly! Za kartu to pak bylo, o (ne)zasloužené vítězství to však hochy od Kocáby nepřipravilo.
Šest bodů po čtvrtém kole III. třídy, to není špatná bilance! Jenom těch vymaštěnců a nervních lidí vůbec by na Příbramsku mohlo být trochu míň. Hlavně že náš trenér zůstal v klidu, Jirka Šerák zrovna tak, ale o neuskutečněné výrobě koláčů je psáno níže… (msč)
Branky: 30. a 75. Jan Hořák, 68. Jakub Hořák – 49. Pšenička. Rozhodčí: Eman Marek (Narysov) 9. ŽK: R. Sobotka, Jan Hořák. Vrchní komisař: Josef Smetana st. Diváci: 120. Poločas: 1:0. Hráno 11.9. 2010.
Lečice: P. Svoboda 8,5 – Váňa 8,5, L. Kostečka 8,5, M. Kostečka 8,5, Víšek 8 – R. Sobotka 7 (85. Dvořák - ), Fr. Dědina 8,5, Josef Smetana 8,5 Jakub Hořák 8,5– Jan Hořák 9, Hovanec 8,5. Trenér Jiří Hrbek-Hrubesch 8.
Chyběli: Houska, Martin Rákosník st. (zranění), Messi (zaměstnání), Srp (?).
Hráč utkání: Jan Hořák - Hoři
Střelci Lečic: 4 – Jan Hořák, 2 – Messi, Martin Rákosník st., 1 – Jakub Hořák, Váňa.
Neprůstřelnost brankáře: P. Svoboda - 105 minut (do dalšího zápasu jde s 76 minutami), Josef Hrbek - 12 minut (do dalšího zápasu jde s 10 minutami).
(msč)