25. Velká Lečice - Višňová
Odporná remíza je tady!
Bod s Višňovou nebrat ● Lukašenko suverénní jako kdysi ● Mladý Rákoska hází rukavici Okapníkovi ● Zodpovědný Čahoun roste, i když ne o centimetry ● Bolek přinesl jen kapslovku ● Rohlíček popřel, že by dostal třiadvacet
Je to k vzteku. Od 21. dubna 2012 držela Lečice bilanci skoro samých soutěžních porážek, občas i vítězství, plichtu žádnou. Teď měla na lopatě Višňovou, přesto odporná dělba bodů přišla a jedna tradice je porušena. Ať se hráči i realizační tým zlobí, to raději prohrát! Pár pozitiv však tento zápas nesporně měl. Lukašenko předvedl silný záblesk někdejší formy, mladý Rákoska ještě dva týdny nedá spát Okapníkovi, Čahoun junior se také rapidně zlepšuje.
LEČICE – VIŠŇOVÁ 1 : 1
Kocába Arena – Kdyby se III. třída hrála pohárovým, vyřazovacím způsobem, proti Višňové stačila maličkost – vyhrát těsně 13:0 a postoupit díky gólu vstřelenému na hřišti soupeře (na podzim 1:14). Po výsledku jedna jedna chybělo třináct branek, aby se šlo alespoň do prodloužení…
Před zápasem se diskutovalo o jiné raritě. Zdeněk Houska-Rohlíček nemínil být ani náhradníkem, dala se z něj vyčíst přepadlost. Coby občan Malé Hraštice byl v podezření, že o dva týdny dříve nastoupil ve IV. třídě za hraštickou rezervu proti Nové Vsi B a defenzivu organizoval tak dobře, až to skončilo 0:23. Zdeněk vše vehementně dementoval, že prý tam žádný kudrnatý cvalík nekope a že si ho spletli s někým jiným…
Višňová, před cestou ke Kocábě živící jakés takés naděje na postup, po většinu zápasu potvrzovala kvality a tlačila se před naši „dolní“ bránu. Hrubeschův soubor nechtěl zůstat nic dlužen a zkoušel směrem ke kabinám totéž. A vyplatilo se, Martin Rákosník junior po vzoru svého hokejového idolu Sergeje Makarova využil zazmatkování soupeřových stoperů, natlačil se na hranici vápna a promyšlenou přízemní střelou k tyči rozjásal lečické publikum – 1:0.
Jeden z mnoha synů Arjena Robbena, krámského dvojníka nizozemského špílmachra Bayernu Mnichov, má nyní značnou motivaci. „Kolik že mi chybí, abych v klubové tabulce střelců dohnal Hořiho?“ tázal se Rákoska mladší po utkání. Zjistil, že pouze jeden gól, rukavice jest hozena. Dokonce byl ujištěn: dokáže-li to, Čertík sleze od okapů u Hořáků a bude ochoten natírat i ve Velké Lečici…
Do kopce se dalo uhrát ještě víc. Lukašenko Kostečka sice v jednom momentu na malém vápně nasadil k jedné ze svých typických kudrlinek a koledoval si o malér, jinak ovšem suverénně řídil veškeré dění před Kozlíčkem v lečické brance, urážel balony, klouzal po svých útlých hýždích až téměř do sebezničení. Takhle jsme ho znávali ještě ve IV. třídě! V jednom okamžiku to zkoušel vzít docela na sebe. Vyrazil k šedesátimetrovému sólu, višňovští protihráči popadávali jako půlnoční lečičtí konzumenti před Kaká Arenou. Když už byl Lukašenko téměř v soupeřově čtverci, narazil do plných. „To mu podělala naše ofenziva. Proč tam nešli taky a obránce mu neroztáhli?“ bylo v neděli večer na Požárech jasné Matějkovi, pravé ruce šéftrenéra Hrubesche, že k navýšení skóre hloupě nedošlo.
Místo toho protivník ani ne moc dlouho po změně stran vyrovnal. Standardka od stráně, přízemí rána nepochopitelně prošla za záda Kozlíčkova. Šly hlasy, že kdosi ve zdi v nepravou chvíli zavrávoral. A co je na potvoru, podobný gól jsme dostali i v minulém domácím utkání od Zduchovic… A co ještě bolelo dvojnásob – pár minut předtím se s chutí hrající Jakub Hořák-Arnošt protlačil kolem potoka do šestnáctky a napálil to do tyče tak, že být ještě velká voda, branková konstrukce by se utrhla a vyplavala někde ve Štěchovicích u Číňanů, bývalých Vrňáků.
Lečice měla ještě spoustu času, aby vítězství strhla na svou stranu. Po rychlých kontrech vždycky někomu k přesnému zakončení chyběl krůček. Okapníkovi, Rákoskovi, Kojencovi. Druhého z nich zastavila brankářova klika, třetího vychýlil přehnaně tvrdý atak protihráčův, takže Franťák musel mířit tam, kam mu visel dudlík.
On byl hodně vidět také Jaroslav Zboženský-Čahoun junior. Už mu začínají kmitat nožičky jako jeho legendárnímu otci. Korpulentní postavou odtlačit frajera, odpálit balon a kolikrát přesně do běhu svému. To bereme, centimetry vezmi čert!
No tak nad tou plichtou nikdo zase tolik nebrečel, kabina jako obvykle rachotila až běda. Byl vzpomínán i Petr Štěpán-Bolek, jenž na jaře moc nechodí. Povídalo se, že doma na Moravě obchází palírny a shání slivovici. Přitáhl ji kvalitní, ale jen placatici, takzvanou kapslovku. Bolku, a to se už brzy chystáš stát fotrem?
(msč)
Branky: 17. M. Rákosník ml. – 63. Kotáb. Rozhodčí: Švidkov (Příbram) 6 – Dvořák (Nové Dvory), Hes ml. (Malá Lečice). Vrchní komisař: Jiří Hořák (Krámy) 10. ŽK: Štěpán, M. Rákosník ml. Diváci: 113. Poločas: 1:0. Hráno 8.6. 2013.
Lečice: T. Svoboda 7,5 – Tokaji 7, L. Kostečka 8,5, P. Svoboda 7,5, Zboženský ml. 7,5 – M. Rákosník ml. 8, K. Rada 7, Fr. Dědina 7,5, Štěpán 6,5 (76. Toman - ), Jakub Hořák 8 – Jan Hořák 6,5. Trenér Jiří Hrbek-Hrubesch 8. Vedoucí mužstva Jiřina B. Víšková 10.
Lavička: Váňa, Josef Hrbek, Fr. Holec ml. Na stadionu přítomni Houska, M. Rákosník st. Chyběli: Josef Smetana ml. (zranění), Messi (nemoc), Kopeček, Dušák, Havelka (?)
Hráč utkání: Lukáš Kostečka-Lukašenko
Střelci Lečice: 9 – Jan Hořák, 8 – M. Rákosník ml., 6 – Kopeček, 5 – Bureš, Fr. Dědina, 4 – Tokaji, Váňa, 3 – Jakub Hořák, L. Kostečka, Messi, 1 – Dušák, Josef Smetana ml., P. Svoboda.
Neprůstřelnost brankáře: T. Svoboda - 305 minut (do dalšího zápasu jde s 27 minutami), P. Svoboda - 133 minut (do dalšího zápasu jde se 111 minutami), Josef Hrbek – 66 minut (do dalšího zápasu jde s 3 minutami).
Fotky ze zápasu zde>>