25. Petrovice - Velká Lečice
Zahozená výhra
V Petrovicích ani těch 3:3 neukáplo ● Habera coby muž se 113 plícemi ● Z Čahouna Ronaldo od Kocáby ● Zlatan se v bráně nepodělal ● Paní Robbenová – uragán s tužkou ● Žíznivej Billy pil i vodu ● Neoblomná Messiho tchyně
Štěstí jsme si nejspíš už vybrali. V mnoha předchozích zápasech byla Lečice pod tlakem, Kozel v bráně na roztrhání. Stačily pak Střihavkovy trestňáky, náhodná střela a ke třem bodům jsme se dopracovali. V Petrovicích nastoupíme nekompletní, s provizorním řešením mezi tyčemi, soupeře nato jasně převyšujeme – a gólem minutu před koncem prohrajeme. Přesto byl tento duel v něčem pozitivní a výjimečný. První Čahounova trefa za Lečici, a ne ledajaká, rozhodčí přepadlý z umění partnerky Rákosky seniora, voda z plasťáku tekoucí do útrob Hrubeschových.
PETROVICE B – LEČICE 4 : 3
Petrovice – Komplikací bylo před výkopem zápasu až běda. Nehrálo se na hlavním stadionu, nýbrž na vzdálenějším pomocném hřišti, kde chyběly klasické střídačky, takže před žhnoucím sluncem se dalo schovat jen u keříčků kousek od rohového praporku. To bylo nepříjemné hlavně pro trenéra Hrubesche. Ke kantýně to měl přes půl areálu, Žíznivej Billy tedy místo piva polykal jen vodu z plasťáků darovaných Pištou.
Velký rozruch nastal při vyhotovování protokolu o utkání. Čertíkovi chyběly tradiční asistentky, o spolupráci tedy požádal partnerku Martina Rákosníka seniora. Paní Simona Robbenová psala tak rychle, že i sudí Holák se musel držet zdi, aby neupadl do mdlob. „Než ty jsi to nadiktoval, ona už byla hotova,“ všiml si Hrubesch. Poté se Čertík dozvěděl, že tato dáma nedávno zvítězila na mezinárodním mistrovství Bosny a Hercegoviny v těsnopisu. I proto šarmantní paní Robbenová obdržela nejvyšší možnou známku 113 a vysloužila si ocenění pro jednoho ze dvou Hráčů utkání.
Poněvadž chyběli i gólmani Kozel a Horváth, do brány se musel postavit Fery Holec-Zlatan a ukázalo se, že to vůbec nebyl špatný nápad. Čerstvý maturant, který dosud chytal jen v pražské Hanspaulské lize, se z nezvyklé role nepodělal, náležitě se potom činil, některými zákroky Hrubesche i mužstvo mile překvapil.
Jak to bylo veselé, když si už v 6. minutě po Rákoskově-Robbenově uličce naběhl za obranu Martin Toman, jenž sice první střelou trefil brankáře, ale dorážku si už vychutnal a došel s míčem za lajnu – 0:1. Vedení rychlé, obrat skóre ještě rychlejší. Domácí vyrovnali hned vzápětí ze skrumáže, balon do branky tečoval Srp, petrovičtí fans si však vymínili, že jako poslední hrálo břicho Jardy Sedláka. Za další okamžik se už po Borotově ráně prohrávalo a dobrá nálada se rozplynula.
Lečice do toho začala pořádně šlapat, do přestávky mohla výsledek otočit a klidně vést o dva i více gólů. Sérii zazděných šancí načal Pišta. Napřed na malém vápně a před zívající sítí neuvěřitelně promáchl, o několik minut později se zmocnil míče, mazal k bráně, vypálil, avšak ne zrovna jistý gólman to vyrazil na roh. Další slibnou příležitost promarnil Toman.
Po hřišti vedro nevedro létal Tomáš Víšek-Habera, rozdat si to ve sprintech podél pravé lajny s Okapníkem, předseda KKK by pokaždé prohrál o 113 okapů. Inženýr v kopačkách, v jehož tělesné schránce spočívá zrovna tak 113 plicních laloků, táhl většinu akcí, přesně přihrával, odesílal nebezpečné centry, nerozpakoval se ani vystřelit. „Ten Tomáš je lepší, než před pár lety, kdy si zlomil nohu,“ kroutil hlavou Hrubesch. Chválený hráč krátce před poločasem opět zavezl balon a rozpoutalo se peklo. Na malém čtverci na bránu dorážel Pišta, míč poskočil do vzduchu, odkud ho Habera hlavou poslal do břevna a zpět. Toman rovněž nepropálil a zase tu byla hubená postava Haberova, jež z první mířila těsně vedle. Neuvěřitelné! „Tomáš mohl dát z jedné akce dva góly,“ povzdechl si Hrubesch.
Lečická iniciativa pokračovala i po změně stran, leč jako na potvoru jsme dostali třetí gól. Po ofsajdové situaci… Defenziva hochů od Kocáby přitom držela. Na jistotě získával Okapník, na beku byl neprostupný Jan Srp hrající jeden ze svých nejlepších zápasů za Lečici. Tomáš Rambousek nejenže vzadu jezdil po zadku, ještě se pouštěl směrem k opačné brance. V jednom případě se Rambo doslova rozčílil, coby falešné křídlo prosvištěl kolem postranní čáry, s balonem na noze vpadl do šestnáctky, střelou z ostrého úhlu brankáři zrentgenoval všechna žebra.
Po hodině hry se konečně prosadil František Dědina-Kojenec, jehož projektil z hranice vápna lehce přizvedl dolní úd protihráče – 3:2 a Lečice se vrátila do zápasu. O den později vyčetl Okapník z Příbramského deníku, že gól to byl vlastní, nicméně celý tým měl o pravém střelci jasno. Jenomže právě Kojenec si to po chvíli zase pohnojil – sám v blízkosti penaltové značky, gólmana se mohl otázat, kam to chce. Ten by to chtěl kousek vedle tyče a přesně tam to letělo…
To už byl na trávníku Hrubeschův žolík, střídající Jaroslav Zboženský-Čahoun ml., v Lečici až dosud gólem v mistráku nepolíbený. Rychle se rozkoukal, rozkmital krátké nožičky. Když to nikdo nečekal, efektně si zpracoval míč, předvedl líbivou otočku a opřel se do toho. Balon opsal ve vzduchu oblouček a zapadl přesně pod spojnici břevna a tyče – 3:3! Takhle to dává jedině Cristiano Ronaldo, olé, olé! Stejně jako slavný rodák z ostrova Madeira i Čahoun ze sebe serval dres a ukázal vypracované tělo. No, byly spíše vidět břišní svaly a pod nimi prostor, kam se bude večer ukládat vodopád panáků. Včetně skulinky, skrze niž eventuelně zase vše půjde ven…
Stav skóre donutil Čertíka k malému maratonu do kantýny a k donášce občerstvení pro mávače Matějku. Vyběhnout o nějakou tu minutku dříve, tradiční rituál by neměl chybu. Takhle se předseda KRKOS chopil panáka za stavu 4:3 pro Petrovice. Na vině byla ne zrovna šťastná rozehrávka od naší brány, nedorozumění ve vápně a pohotovost Jardy Sedláka seniora, obávaného lečického kata.
Zahozená výhra, nebo alespoň remíza, velekrásných 3:3. Ukápnout tenhle výsledek, Matějka by pak z Knihovny nejel domů tak brzy. Víme dobře, že Lečici chybělo pár klíčových fotbalistů. Například Messi, s jehož tchyní si Čertík v pondělí popovídal v novoveské restauraci U Fantoma. Mráz mu šel po zádech. „Máte v sobotu poslední zápas a dokopnou? Martin tam nebude, jezdí. Turnaj na konci června? Také jezdí!“ sypala ze sebe energická dáma. Znát zeťákův pracovní rozvrh tak dlouho dopředu je divné. Nebesa budiž s Messim. (msč)
Branky: 9. a 89. J. Sedlák st., 11. Borota, 54. Kudrna – 6. Toman, 62. Fr. Dědina, 83. Zboženský ml. Rozhodčí: Miroslav Holák (Počepice) 7,5. ŽK: Zboženský ml. Vrchní komisař: Ladislav Kropil (Malá Lečice) 8. Domácí kantýna: 8. Diváci: 41. Poločas: 2:1. Hráno 7.6. 2014.
Lečice: Fr. Holec ml. 8,5 – Srp 8,5, Jan Hořák 8, Rambousek 8,5, Houska 8 (46. Váňa 8) – Víšek 9, M. Rákosník st. 8, Fr. Dědina 8,5, Jakub Hořák 8 – Tokaji 8, Toman 8,5 (68. Zboženský ml. - ). Trenér Jiří Hrbek-Hrubesch 9. Vedoucí mužstva Simona Robbenová 113.
Lavička: - . Chyběli: Štěpán, Josef Smetana ml., M. Rákosník ml., Messi (zranění), K. Rada (oslava životního jubilea), P. Svoboda (péče o lečické ženy), Matoušek (zaměstnání), Josef Hrbek (senoseč), L. Kostečka, Dušák (?).
Hráči utkání: Tomáš Víšek-Habera, Simona Robbenová
Střelci Lečice: 11 – Fr. Dědina, K. Rada, 10 – Jan Hořák, 5 – Messi, 3 – Jakub Hořák, Tokaji, 2 – Josef Smetana ml., Toman, 1 – Fr. Holec ml., Josef Hrbek, L. Kostečka, M. Rákosník st., M. Rákosník ml., Srp, Štěpán, Zboženský ml.
Neprůstřelnost brankáře: P. Svoboda – 256 minut (do dalšího zápasu jde s 73 minutami), Josef Hrbek – 108 minut (do dalšího zápasu jde s 20 minutami), Štěpán – 73 minut (do dalšího zápasu jde se 17 minutami), Fr. Holec ml. – 11 minut (do dalšího zápasu jde s 1 minutou).
Výroky dne
„Kozel už má v sobě asi deset piv, sotva chodí.“ (Libuna zdůvodňoval Kozlovu nepřítomnost v Petrovicích)
„Problém je v tom, že stánek je daleko.“ (Hrubesch alias Žíznivej Billy nemohl od lajny chodit na pivo)
„Já jsem se do Srpáka zamiloval.“ (Hrubesch přiznal, že má slabost pro umění Jana Srpa)
„Franťáku, je to možný, tohle nedat?“ (Hrubesch lamentoval po Kojencově zazděné tutovce)
„Naučím ještě Hořiho, jak se to kope.“ (Čahoun junior v extázi po svém výstavním gólu)
A co na to: Jaroslav Zboženský mladší
Když dám ještě jeden gól,
Rákoska bude skákat po jedné
Jeho slavný otec kdysi pár gólů za Lečici dal, avšak byly to samé „šmudly“. To JAROSLAV ZBOŽENSKÝ-ČAHOUN junior se v Petrovicích trefil za hochy od Kocáby vůbec poprvé a stálo to za to. Jasně že následovala mohutná oslava, na to je Čahoun kadet, dalo se čekat, že ho ze silnice před krámskou Knihovnou budou seškrabávat lžící. Malý velký muž má nyní pořádný apetýt, hodlá být lepším střelcem, nežli Rákoska junior.
Skoro ze dvaceti metrů trefit šibenici, pak si svléknout dres a ukazovat vypracované tělo jako Ronaldo. Dal jsi už někdy hezčí gól?
Nedal, tenhle byl nejhezčí v mé fotbalové kariéře. Nádherný pocit, euforií jsem řval. No a co, vždyť to tak dělají skoro všichni, že si sundávají dres. Nakonec jsem ale byl zklamaný, protože se prohrálo.
Pochlubil ses Rákoskovi? Možná ti to záviděl…
Hned jsem mu po zápase volal, jako prvnímu. On mi to napřed nechtěl věřit, pak říkal, dobrý, teď jsme si na góly 1:1. Když prý dám ještě jeden a budu lepší, on je v sobotu připraven skákat po jedné noze.
Jak jsi večer dopadl v Knihovně? Okapník naznačil, že ne zrovna čerstvě.
Panákovali jsme a pěkně se ožrali. Zavíral jsem Knihovnu, domů šel někdy ráno, ani nevím, kolik bylo hodin.
Okapník se též dohaduje o druhém lečickém gólu. Dal ho podle tebe Kojenec, nebo byl vlastní?
Fanda střílel na bránu, obránci to šlo jen přes nohu. Jasně a jednoznačně to byl gól Fandy! (msč)
Anketa hráčů a expertů
Kdo bude nejlepším střelcem Lečice?
Kamil Rada (hráč, jeden z kandidátů na letošní prvenství): „Tak jo, já nějaký gól dám, ať se ti dva nehádají.“
František Dědina (hráč, jeden z kandidátů na letošní prvenství): „Mně je jedno, kdo to vyhraje. Důležitější je, když vyhrává tým.“
Jan Hořák (hráč, jeden z kandidátů na letošní prvenství): „Myslím, že to udělám já. S Hutí mi to tam spadne, a ne jednou. (Okapníkův výrok po utkání s Počepicemi, dvě kola před koncem sezony)
Ota Beran (lečická fotbalová legenda): „Hádanka. Já dám na Kamila, on ty trestňáky umí. I když, Hořák je taky dobrej. Dědina asi těžko.“
Dominik Dvořák (hráč): „Jestli budou přímáky, tak asi Kamil. Když ne, může to být Franťák.“
Vladimír Dvořáček-Beherovka (bývalý hráč): „Dědina. Proč? Protože mu fandím, tak proto.“
Jaruška Váňová-Kaká (kapitánka ženského týmu): „Myslím, že Kamil. Je nejlepší střelec. Prostě lepší, než Franta Kojenec.“