24. Velká Lečice - Počepice
Dítka štěstěny
Lečice přežila počepický uragán ● Kocába Arena již devětkrát po sobě nedobyta ● Okapník po 949 minutách zase střelcem ● Čahoun senior jako za starých časů, na řadě je Poušťák ● Paní Ilča splnila povinnost a konečně obdržela deset
Se štěstím lze zvítězit, ale klidně i remizovat. Třebaže někteří lidé kolem lečického fotbalu tvrdili, že hoši od Kocáby měli na výhru, že zapracovala smůla a že mladý rozhodčí měl strach odpískat pro domácí tým penaltu, skutečnost je jiná. Lečice si vytvořila nanejvýš dvě, tři vyložené šance, jinak byla neustále pod počepickým tlakem. Takže žádná smůla, lečické mužstvo označme spíše za dítka štěstěny.
LEČICE – POČEPICE 1 : 1
Kocába Arena – Nemá-li trenér přehnanou žízeň, občas dostane dobrý nápad. Pokud se na zápas dostaví solidně vyspalý i naložený, navíc zodpovědně vyhlížející Lukašenko a k dispozici je konečně i Rambo, proč z nich po čase opět neudělat stoperskou dvojici? V takovém případě může jít do útoku Okapník a hojit si dlouhodobý střelecký komplex.
A proto jásot i zklamání hned na začátku. Už ve třetí minutě se Jan Hořák-Okapník po spolupráci s bratrem Arnoštem probil do vápna a s nebývalým přehledem překonal brankáře – Lečice vedla 1:0. Střelec se ani moc neradoval a přitom k tomu měl důvodů až běda. Vždyť do té doby gólově mlčel přes deset a půl zápasu, přesně 949 minut. Tím zklamaným byl Matějka, který Okapníkovi předpovídal, že se trefí až po tisíci sto třinácti minutách a teď měl po ptákách…
Rychlé vedení mohlo být záhy zdvojnásobeno, poněvadž Okapník postupoval znovu na bránu, tentokrát úplně sám, jenže nyní měl navrch gólman a střelu lečického kapitána odvrátil na roh. Kdo ví, dopadnout to lépe, soupeř mohl jít do kolen a Lečice by vykročila k vítězství.
Namísto toho hoši od Kocáby o těsný náskok přišli. Hosté před „spodní“ bránou dokonale vymíchali naši obranu a M. Skalický z velmi ostrého úhlu vyzrál na Kozla – 1:1. Nutno podotknout, že o několik vteřin předtím jeden z hráčů Počepic zahrál na své půlce rukou, jež se nepískala.
Od té doby se vytratila lečická ofenziva a nastalo počepické utahování šroubů. Mladý soupeřův tým, v jehož sestavě bylo jen minimum třicátníků, ovládl celé hřiště. Po utkání se lečičtí hráči i příznivci shodovali v názoru, že tak kvalitní soupeř v této sezoně do Kocába Areny nepřijel.
Zkrátka, přetížená obrana chaoticky odvracela míče do Země nikoho, počepičtí záložníci je sebrali dřív, než se ti lečičtí vzpamatovali. To samé platilo i v případech, kdy Lukašenko po soupeřových autech vykopával od brány. Pakliže se o úniky pokoušel Okapník, musel centrovat naslepo, Pišta byl vždy pokrytý a středová řada se dopředu nevalila, o přečíslení se nesnažila.
Kopalo se pár standardek, Hrubesch nutil k pochodu do šestnáctky Libunu, Ramba, Srpa, leč ani tato jindy silná zbraň ke vzruchům před počepickou bránou nevedla. Pouze v jednom případě stavěli hosté proti brzkému čtyřicátníku Střihavkovi zeď, jenže trestňák se zahrával z delší vzdálenosti a gólmanu pak stačilo jen nastavit koš.
Přestávku před Kaká Arenou zpestřovali vítaní konzumenti. Zatímco Vladimír Dvořáček-Beherovka si už zvykl navštěvovat fotbal častěji, Jaroslav Zboženský-Čahoun senior se to teprve učí a vůbec poprvé po drahné době se v Kocába Areně objevil bývalý gólman Petr Lampír-Poušťák. Šly hlasy, že prostřední z nich se přivedl do stavu nečerstvosti, jak se sluší na zakládajícího člena KRKOS… Skvrny na slunci zřejmě způsobily, že přísné měřítko poprvé v historii snesl personál Kaká Areny. Alespoň poloplné lednice svým obsahem konzumentům vystačily, paní Ilona Housková-Rohlíčková už před zápasem přinesla Čertíkovi občerstvení na lávku a vysloužila si nejvyšší známku deset…
Jestliže si někdo myslel, že směrem dolů a po sluníčku Počepice udoláme, šeredně se mýlil. Šancí na to bylo jako pověstného šafránu. Nejdříve z nadějné pozice Jakub Hořák těsně minul bránu, potom byl uvnitř vápna skolen Štěpán, avšak teprve 19letý rozhodčí Patrik Kelner si to u tradičně temperamentní počepické výpravy nechtěl rozlít. A to byla vlastně klika. Nepískat se penalta za faul na Arnošta, nechtějme ani domýšlet, co by se potom dělo. Minutu před koncem se na mladším z Hořáků u stráně vyfauloval hostující M. Chlasták a červenou kartu vyfasoval on.
Jinak to probíhalo stejně jako v první půli. Počepický uragán, lečičtí statisté, mezi nimi naštěstí pozorný Kozel v brance a absolutně bezchybný Lukáš Kostečka-Lukašenko. Tentokrát bez zbytečných kudrlinek, s rozhodností při řešení ošemetných situací, odhadem při skluzech, duchapřítomností při záskocích za Kozla těsně před čárou.
Po skončení utkání proto musela zavládnout spokojenost. Zejména při pohledu do statistik, které udávají již devítizápasovou domácí neporazitelnost hochů od Kocáby. A pak že v dávno rozhodnutém pořadí mužstev v tabulce B skupiny III. třídy není o co hrát. (msč)
Branky: 3. Jan Hořák – 17. M. Skalický. Rozhodčí: Patrik Kelner (Obory) 7. ŽK: Jakub Hořák. ČK: 89. M. Chlasták (Počepice). Vrchní komisař: Jiří Krása (Mníšek) 5. Hlavní pořadatel: Václav Rákosník (Krámy) 4. Kaká Arena: Ilona Housková 10, Simona Housková 8, Jaruška Váňová-Kaká 9. Diváci: 103. Poločas: 1:1. Hráno 31.5. 2014.
Lečice: P. Svoboda 8 – Váňa 7,5, L. Kostečka 9, Rambousek 8,5, Srp 7,5 (68. Houska - ) – Toman 7,5 (51. Víšek 8), K. Rada 7,5, Fr. Dědina 8, Jakub Hořák 7,5 – Jan Hořák 7,5, Tokaji 7 (51. Štěpán 7,5). Trenér Jiří Hrbek-Hrubesch 8. Vedoucí mužstva Jiřina B. Víšková 10.
Lavička: Zboženský ml., Josef Hrbek. Chyběli: Josef Smetana ml. (zranění), M. Rákosník ml. (zranění, přítomen na stadionu), Messi (zranění, zaměstnání), Fr. Holec ml. (škola), Matoušek, Dušák (?).
Hráč utkání: Lukáš Kostečka-Lukašenko
Střelci Lečice: 11 – K. Rada, 10 – Fr. Dědina, Jan Hořák, 5 – Messi, 3 – Jakub Hořák, Tokaji, 2 – Josef Smetana ml., 1 – Fr. Holec ml., Josef Hrbek, L. Kostečka, M. Rákosník st., M. Rákosník ml., Srp, Štěpán, Toman.
Neprůstřelnost brankáře: P. Svoboda – 256 minut (do dalšího zápasu jde s 73 minutami), Josef Hrbek – 108 minut (do dalšího zápasu jde s 20 minutami), Štěpán – 73 minut (do dalšího zápasu jde se 17 minutami).
Výroky dne
„Vemte ho někam!“ (Okapníka znervózňoval protivný Vyhlídka)
„Kdo ho dával?“ (pomýlený Čertík po střele, která šla metr vedle)
„Mně asi prdne č…k.“ (Vyhlídka, zřejmě s plným močovým měchýřem)
„Já to nechci, kopřivka bude!“ (Rohlíček dostal do ruky sklenici džusu)
A co na to: Jan Hořák
Nejlepšího střelce udělám já!
Skoro tisíc minut mu to trvalo, více než deset jarních zápasů se trápil, dokonce ani oblíbené koláče se mu nijak zvlášť nedařily. Vyhlášený střelec a takhle dlouho nedat gól. Ještě že je lečický kapitán JAN HOŘÁK-OKAPNÍK nezdolný člověk. Proti Počepicím tu houževnatou blánu konečně protrhl a ještě mu to nestačí. Ve zbývajících dvou zápasech sezony hodlá přestřílet Střihavku i Kojence a vydobýt si prvenství v pořadí nejlepších střelců od Kocáby.
Tak to tam na jaře konečně spadlo. Velká úleva?
Úleva určitě. Na druhou stranu, dosud jsem ke gólu neměl moc příležitostí, až teď jsem se dostal na správný post.
Boj o primát nejlepšího lečického střelce se teď zdramatizoval. Střihavka, Kojenec, nebo ty?
Myslím, že to udělám já. V Petrovicích nevím, tam to bude boj. Ale s Hutí mi to tam spadne, a ne jednou.
Co si o tom myslí Okapníček?
Vůbec nic. Ten z toho ještě nemá rozum.
Koho asi favorizuje Vyhlídka? V sobotu měl nějak špatnou náladu…
Těžko říct. Asi Kamila, třeba mu víc věří. Nevím, jestli měl v sobotu špatnou náladu, já jen zavolal, aby ho od lajny vzali pryč. (msč)
A co na to: Martin Toman
Největším konzumentem je Vyhlídka,
panděro má i Matějka
Tichý, skromný, zdvořilý. A také fotbalu oddaný, na hřišti se neustále zlepšující. MARTIN TOMAN-MALINKEJ je po úspěšném složení maturity Lečici už plně k dispozici a třeba jednou bude nejen jako hráč. Vystuduje-li na FTVS maséřinu, sebere Rohlíčkovi francovku a může ji používat k jiným účelům, pravděpodobně k ošetření unavených svalů. A zároveň obdivovat konzumační mistrovství Vyhlídky a Matějky…
Na jaře jsi měl jinačí starosti než fotbal, už máš konečně po nervech?
Jo, jo, už je po nervech. Maturitu jsem udělal, teď ještě, abych se dostal na vejšku, a pak to bude úplně v pohodě. Chtěl bych studovat na FTVS, obor fyzioterapeut a věnovat se tomu třeba na Pleši. Ale ještě raději bych to spojil s fotbalem a dělal maséra u nějakého týmu.
Sleduješ dostihy v tabulce střelců? Kdo z nich podle tebe nakonec vyjde vítězně?
Já myslím, že to vyhraje Hoři. Pokud bude v útoku, tak stoprocentně on.
Těšíš se na lečický turnaj? Po něm to bude o docela jiných dostizích…
Jó, ten bude o něčem jiném, už žádné nervy jako při mistrácích. Na pařbu se taky těším, oslavím s týmem maturitu. A nebudu muset spěchat do Prahy. Já vlastně v Lečici nocoval jen jednou. Měli jsme s Frantou Holcem a Čahounem službu, tak jsme potom šli rovnou na ni…
Fery Holec na podzim tvrdil, že nejsi konzument-amatér. Pokud po zápasech asistuješ u dění v kabině, koho při konzumaci považuješ za absolutní jedničku?
Největším konzumentem je určitě Vyhlídka. Co jsem si všiml, ten je po každém zápase úplně na šrot. A hned po něm je to Matějka. Oba taky mají pěkná panděra… (msč, ing. Irena)