24. Velká Lečice - Kamýk nad Vlt.
DALŠÍ ZBYTEČNÁ ZTRÁTA S KAMÝKEM
Klesne loď opravdu až ke dnu? * Úvod z říše snů * Nepovedený druhý poločas *
Emoce na hřišti i v hledišti * Budeme si fandit nebo nadávat? *
SOKOL VELKÁ LEČICE – SOKOL KAMÝK NAD VLTAVOU 2 : 3 (2 : 1)
Do bojanovického azylu dorazil k dalšímu záchranářskému duelu Matějkových hochů soupeř na jaře velmi úspěšný, a sice tým z Kamýku nad Vltavou, který dokázal vyhrát osm z posledních devíti zápasů. Bohužel žádný bodový příděl se nekonal, a protože závěr soutěže se kvapem blíží, lečická loď bojující o holý život nabrala další výrazný příděl vody do podpalubí. Domácí ztratili dobře rozehraný zápas ustrašenou hrou ve druhém poločase, a tak nezbývá než příští týden povinným vítězstvím zavést už takhle hodně poškozenou kocábku do klidnějších vod a v posledním kole dalším bodovým ziskem zakotvit v přístavu jménem třetí třída. Případný další neúspěch v zápase s Mokrovraty už totiž znamená jedině to, že tonoucímu už nepomůže ani pověstné stéblo a samozřejmě tvrdý pád až na samé dno fotbalové hierarchie.
A přitom lepší úvod utkání si nemohli domácí borci přát. Prakticky při prvním pobytu na soupeřově polovině si u rohového praporku narazil míč Standa s Fandou a po přízemním centru prvně jmenovaného do šestnáctky na zadní tyči volný Pišta uklidil míč do sítě. 2. minuta – 1 : 0. Soupeře takovýto úvod evidentně zaskočil a během první čtvrthodiny se dostal k ohrožení lečické branky jen v 7. min. střelou ze střední vzdálenosti, která však mířila nad břevno. O dvě minuty později vymyslel přihrávku před hostující branku Fanda, ale Rákoska v těžké pozici minul. Na konci první čtvrthodiny zbytečně čaroval u středového kruhu Srpi a byl odzbrojen. Naštěstí i unikajícímu útočníkovi dělal míč problémy, a tak na zakončení ani nedošlo. Za další tři minuty se po pěkné uličce řítil na Pepovu branku osamocený hrotový hráč hostí, ale Pepa včasným vyběhnutím šanci překazil. Ve 23. min. zahrával Hoři přímý kop, který hlavičkoval Libor, ale míč netrefil příliš dobře, takže minul. Ovšem hned z protiútoku se najednou ocitli v pokutovém území lečických tři osamocení hráči soupeře. Nedokázali se ovšem dohodnout, kdože bude ten, který bude pálit, a když už se jeden odhodlal tak přestřelil. V 25. min. vyslal do brejku Kocíka Standa, ale ani rychlé Pepovi nohy nestačily a brankář byl u míče dříve. Vzápětí byl střídán Fanda, snad prý z fyzických důvodů. Těžko říci, ale později při svém účinkování v hledišti měl energie snad až nadbytek. Během následujících minut se domácí stáhli na vlastní polovinu hřiště, jakoby chtěli už dohrát první část bez pohromy. Byla to však jen voda na mlýn Kamýku, který zatlačil Matějkovi svěřence do hluboké defenzivy. Z tlaku rezultoval rohový kop těsně po skončení první půlhodiny hry. Nepříliš povedený roh nedokázala obrana odvrátit a neobsazený soupeř trestal. 31. minuta – 1 : 1. Domácí pochopili, že záměr nevyšel a začali hrát opět směrem k soupeřově brance, což se ukázalo jako dobrá volba. Po dravém Čahounově průniku do vápna přišel totiž faul a nařízený pokutový kop Hoři s přehledem proměnil. 38. minuta – 2 : 1. V úplném závěru ještě velmi pěkně pálil Čahoun, ale míč skončil jen těsně vedle levé tyče branky hostí. Nicméně do kabin se šlo za velmi nadějného stavu.
Kdo však očekával, že do druhého dějství nastoupí sebevědomá sestava posílená gólem krátce před poločasem, šeredně se mýlil. Domácí naprosto rezignovali na ohrožování branky Kamýku, přestali napadat soupeřovu rozehrávku a až se dokonce zdálo, že na půlící čáře vyrostla jakási neviditelná zeď, která jim brání ve vstupu na útočnou polovinu hrací plochy. A hned vzápětí mohli a později i byli za svou pasivitu ztrestáni. Hned ve třetí minutě zcela osamocený hráč Kamýku ze dvou metrů hlavou přestřelil břevno Pepovi svatyně. Za dalších pět minut utekl obraně soupeř po pravém křídle. Pepa sice dobře zmenšil střelecký úhel, ale míč srazil jen před opuštěnou branku. Tentokrát ještě domácí obrana přetlačovanou vyhrála a míč odvrátila do bezpečí. Ovšem hned při další akci Kamýku přišla zpětná přihrávka na hranici šestnáctky a nikým nekrytý hráč se naštěstí ještě stále zastřeloval a poslal míč vedle levé tyče. Ani po tomto již několikátém varování se nenechali lečičtí poučit. A tak následoval skutečný a popravdě řečeno zasloužený trest. Bohužel to byl trest hned dvojnásobný. Nejprve nechali domácí pohodlně vypálit soupeře z 18m a nepříliš prudká, ale umístěná střela se zastavila až v síti. 56. minuta – 2 : 2. A nebylo dosti zmaru pro lečický tým. Nedokázal se i nadále vymanit z tlaku hostí a o sedm minut později už prohrával. Přímý kop z 22m doplachtil až do lečické branky a znamenal šokující obrat ve skóre. 63. minuta – 2 : 3. Frustrovaní hráči domácího Sokola přitvrdili hru, na což soupeř reagoval podobně, takže fotbal se změnil spíše v okopávanou, a kdyby měl rozhodčí u sebe karty, bůh ví, jestli by se dohrálo v plném počtu. Jestliže plály emoce na hřišti, pak nejinak tomu bylo v hledišti. Situace dospěla až tak daleko, že se dokonce musel zvednout Vyhlídka ze své židle před kantýnou a ne úplně jistou chůzí jít z moci svého úřadu zasáhnout. Zhruba čtvrt hodiny před koncem přišlo ještě jakési vzedmutí lečického celku. V 77. min. po Hořiho přímém kopu hlavičkoval jen do náruče brankaře Standa. V 82. minutě mohl ještě zachránit situaci Bolek, ale jeho střele mířící do odkryté branky se postavil do cesty obránce. Naděje Matějkových hochů ještě výrazně podržel Pepa, který pět minut před závěrečným hvizdem dvěma skvělými zákroky během necelých šedesáti sekund zabránil další pohromě. Bohužel nějakou šanci na srovnání si už domácí nevytvořili, a tak za zmínku stojí už jen zápasnický chvat, jímž Čahoun skolil unikajícího soupeře v nastaveném čase. Ještěže nebyly ty karty po ruce. Závěrečný hvizd znamenající nulový bodový zisk postavil na příští týden před domácí posádku nelehký domácí úkol. Co teď s tím?
Poznámka závěrem: Říká se, že nechceš-li svým pomáhat, alespoň neškoď, popřípadě nechceš-li, aby ti jiní čehosi činili, nečiň tak ty jim. Je pravdou, že v určitých fázích utkání hráli chlapci mizerně a oni vědí, že za předvedenou hru, zejména ve druhém poločase, se asi chvály nedočkají, ale určitě nechtěli ten zápas prohrát. Nabízí se tedy otázka. Jsou Zdeněk, Libor, Kozel, Hoři a další, díky jimž ještě neskončil fotbal v Lečici kdesi v propadlišti dějin skutečně tím pohlavním údem, jehož jméno vykřikovali na své hráče někteří domácí příznivci do širého okolí? K fotbalu je třeba nejenom nohou, ale i hlavy, tzn. mozku a nejen na hřišti, ale to si z něj zkrátka nesmíte vyrobit z rumu kostku. Tohle opravdu ničemu nepomůže.
Branky: 2. I. Tokaji, 38. Jan Hořák z pok. kopu – 31. a 56. O. Molec, 63. T. Horký
ŽK: bez karet
Úvodní sestava: J. Hrbek 7,5 – Z. Houska 7, J. Srp 6,5, Jan Hořák 7,5, L. Váňa 7 (61. T. Víšek 7) – P. Štěpán 7, S. Háiek 6,5, F. Dědina 7 (30. J. Zboženský ml. 7), M. Rákosník 8,5 – I. Tokaji 7,5 (75. Z. Zboženský 7), J. Koc 8
Trenéři: Václav Dvořák, Jaroslav Zboženský st.
Vedoucí týmu: Patricie Kopečková
Hlavní pořadatel: Rákosník Václav
Střely celkem: 10:16 Střely na branku: 5:7 Rohové kopy: 5:4 Fauly: 17:8 Ofsajdy: 0:3
Rozhodčí: Žebrakovský (rozhodčí „laik“)
Diváci: 55
Odehrálo se: Bojanovice, L.P. 4. 6. 2016