23. Nový Knín - Velká Lečice
Bod je málo, měly být tři.
Lečice 82 minut v čele tabulky. Naposledy? ● Ševci nevyhráli ani s půlkou áčka v sestavě ● Heroický výkon Ramba. A teď ho zase povolal plukovník Trautman ● Okapník konečně dřel, mohl dát hattrick ● Hrubesch: Hráč ve zdi se má nechat zabít
Už už to vypadalo, že si Lečice fotbalového boha nějak udobřila, že v Novém Kníně obrovský tlak domácích ve druhé půli s jeho pomocí přežije, těsné vítězství uhájí a v čele tabulky se opět uhnízdí. Nevyšlo to. Přestože Hrubeschův mančaft po delší době neskutečně dřel a bojoval, v kocábském derby musel nakonec brát remízu. Motat se někde kolem sedmého místa, bodík proti nadupaným Ševcům by každý bral všemi sto třinácti. Jenomže my potřebovali vyhrát, pouze tak bychom z nejvyšší příčky sesadili tápající Počepice. Takto stále nemáme bitvu o postup ve svých rukou, a to nás ještě čeká zájezd do hřiměždické džungle…
NOVÝ KNÍN B – LEČICE 1 : 1
Nový Knín – Na III. třídu parádní zápas, i když v něm lepší nevyhrál, pokyvovali hlavami domácí příznivci. Tak tedy měl zvítězit horší, protože do přestávky Lečice postrašila Ševce nejen rychlým vedoucím gólem, nýbrž i několika zazděnými šancemi. „Měli jsme v poločase vést tři, čtyři nula a dohrát to pak v klidu,“ měl jasno trenér Hrubesch.
Celou zimu, přes půlku jara až do nynější odvety vyhrožovali Knínští krutou pomstou za potupnou podzimní desítku v Kocába Areně. Jejich béčko tudíž nasadilo do derby to nejlepší včetně několika kmenových hráčů elitní jedenáctky působící v B-třídě. I Lečice měla silnou sestavu, po delším čase se mohlo říci, že použila kompletní tým, ani tak ovšem neměla právo považovat se za favorita.
O to víc Ševce zaskočila bleskovým úderem. Kojenec ve vápně nějak našel svého největšího konzumačního spojence a Jan Hořák-Okapník podivnou střelou načal skóre. „On to chtěl tvrdě napálit, místo toho se prostě ukopl,“ jízlivě kapitánovu 17. trefu v sezoně ohodnotil Hrubesch.
Samozřejmě že mužstvo z hornického městečka zahájilo tlak, muselo si však dávat bacha na odvážného soupeře. Hoši od dolního toku Kocáby nejenže pozorně bránili, oni dokázali umně kombinovat ve středu pole a vyrážet do nebezpečných protiútoků. Všechno to režíroval Kamil Rada-Střihavka, který spolu s Rambem hodlal přihlížejícím štamgastům od Růžičků, Mikulášků i z Průjezdu ukázat, že z Knína přešel do kvalitnějšího týmu.
Proto měla Lečice v prvním poločase více příležitostí. Dvakrát měl ke gólům blízko v jasných pozicích nepřesně střílející Okapník, prosadit se mohl také Lukašenko, kdyby blízko brány namísto kličky do plných raději zkusil zničující ránu. Přestávková nálada tak byla vcelku dobrá, ale drbání hlav, i těch plešatých (Hrubeschovy, Kudrnáčovy, Okapníkovy, Kojencovy) bylo pochopitelné.
Ševci na nás podobně jako jejich předkové, středověcí zlatokopové, po změně stran vlétli s děsivou zběsilostí. Zrovna tak divoce jim dlouho bránila ve snaze co nejrychleji vyrovnat srdnatá lečická defenziva. Kozel v brance překypoval obvyklou suverenitou, Čahoun na pravém beku malinkým tělíčkem připravoval knínské dravce o stabilitu, Pišta na opačném kraji obrany honil protihráče jako Attila barbary v uherské pusztě, i když občas neuhonil.
Zrovna v neděli běžel v televizi filmový evergreen Rambo 3 a Tomáš Rambousek-Rambo se na něj zřejmě v předstihu obzvlášť těšil. Domácí funkcionáři na něj byli před utkáním nabroušení, posléze na největšího bojovníka od Kocáby, ke smůle Ševců dnešní superopory Lečice, povykovali všelijací výrostci od lajny, ale to neměli dělat. Rambo, mimo hřiště tichý a skromný mladík, neprohrál jediný souboj o míč, odvracel nebezpečí nohama, hlavou, vleže, na břiše, na zádech, na prdeli, přemety ve vzduchu. Byl připraven nahánět bývalé spoluhráče i po střeše knínského zdravotního střediska, mezi tvárnicemi u Alfa, mezi regály v obchodech u Nechyby, byl ochoten rozšlapat dorty v cukrárně U Mašků, rozbíjel by také vitríny ve zlatokopeckém muzeu a pak by všechny vetřelce štval až na Kozí Hory a snad i na poutní místo v knínských Lurdech. Heroický výkon!
Nutno ovšem poznamenat, že Ramba mají u Sokolovny pořád rádi, přátelské plácání po zádech a různé fóry to po skončení zápasu jen dokazovaly… V příštích dvou kolech se bez titána s číslem 16 musíme obejít, Rambo oznámil, že ho plukovník Trautman povolal k vojenským operacím do Barmy, Sýrie, Iráku. Kašleme na boj proti Islámskému státu, my Ramba potřebujeme do Hřiměždic!
Pozor, výjimečnou postavou byl v Kníně rovněž Jan Srp, druhý z lečických stoperů. Takhle jsme ho ještě neviděli (Matějkova věta, ovšem v jiných souvislostech). Věhlasný malolečický vinař rozhodil kolem vlastního vápna kamenné hrozny, sám odrážel jedovaté balony, dokonce si je i zpracovával a vyvážel dopředu. Do sebezničení dřel Střihavka, stejně jako Rambo výjimečně motivovaný, Rákoska zrovna tak, nebývalou aktivitou hýřil Okapník, neustále se pokoušející zlobit soupeřovy zadáky. Inu, podzimní koláč před jistými vrátky naproti Knihovně konečně smyl déšť a jeho autor by už mohl být odčarován. Škoda, že květnový noční chlad před Vyhlídkovou nálevnou způsobil nachcípanost Kojencovi, i tak si ovšem nosem popotahující zlatolebý andělíček uhrál své…
Čas se vlekl, jak už to při bránění výsledku bývá, hrozně pomalu a Ševci zašroubovali kolem lečického vápna železnou obruč. Hrozili ze všech stran, kopali na 113 rohů, přímáků a dalších standardek. Závěrečná desetiminutovka začala být pro Lečici kritická a nakonec byla fatální. Přišel trestňák skoro u čáry šestnáctky, přežili jsme ho. Následoval další, domácí Lomoz nasměroval míč přes zeď, srážka Kozla se Střihavkou, bůhví, od koho se to ještě odrazilo, každopádně to skončilo za čárou – 1:1.
Po střelcově nápřahu se ve zdi pokroutil Čahoun, tudy to proletělo. „Hráč nesmí ve zdi uhnout, musí se nechat balonem třeba i zabít,“ věděl své Hrubesch.
Hrozilo otočení skóre, ale Lečice sympaticky chtěla mít poslední slovo. Po celý zápas nepřesný rozhodčí v úplném závěru hosty poškodil. Ruka nějakých 23 metrů od knínské brány, mělo se kopat z přerušení a to by jim to tam mohl Střihavka posadit. Ono se opravdu pískalo, jenže konec utkání, což se normálně nedělá. Prasárna, pane Hruško!
Smíšené pocity. Když už nám štěstí fandilo, copak nemohlo komplet? Od Okapníkova gólu nás drželo na prvním fleku v tabulce 82 minut, načež nám ho po vyrovnání Ševců zase vzalo. Proboha, nevedli jsme letos naposledy? A co dál? Vyhrát zbývající tři utkání a doufat v nové karamboly Počepic. Pro známé výtečníky bydlící v krámské Koláčové ulici zároveň výzva: NEZMAZÁVAT SE! (msč)
Branky: 84. Lomoz – 2. Jan Hořák. Rozhodčí: Petr Hruška (Příbram) 6. ŽK: L. Kostečka, Rambousek, Jan Hořák. Vrchní komisař: Roman Hes (Malá Lečice) 7. Kantýna: 7,5. Diváci: 112 (vyprodáno). Poločas: 0:1. Hráno 24.5. 2015.
Lečice: P. Svoboda 8 – Zboženský ml. 7,5, Rambousek 113, Srp 9,5, Tokaji 7 – M. Rákosník ml. 8 (61. Houska - ), K. Rada 8,5, Fr. Dědina 7,5, Jakub Hořák 7 – L. Kostečka 6,5, Jan Hořák 8. Trenér Jiří Hrbek-Hrubesch 8. Vedoucí mužstva Jaruška Váňová-Kaká 10.
Lavička: Váňa. Chyběli: Messi (zranění), T. Víšek, Josef Hrbek, P. Dědina (nemoc), Josef Smetana ml. (zaměstnání), Toman (rozhodčí v Praze), Fr. Holec ml., Prášil (?).
Hráč utkání: Tomáš Rambousek-Rambo
Střelci Lečice: 17 – Jan Hořák, 9 – K. Rada, 6 – Fr. Dědina, 3 – Jakub Hořák, L. Kostečka, 2 – Messi, Prášil, Váňa, 1 – M. Rákosník ml., Rambousek, Toman, Zboženský ml.
Neprůstřelnost brankáře: P. Svoboda – 229 minut (do dalšího zápasu jde se 6 minutami), Josef Hrbek – 19 minut (do dalšího zápasu jde s 71 minutami).
Výroky dne
„Rambo? Aby mu nechrastily kosti, tady jsou na něj všichni dost nasraní.“ (domácí funkcionář před zápasem)
„Nemáš chodit na panáky, já to říkám furt, ten chlast tě jednou zabije.“ (Hrubesch dělal důležitého na Čertíka, sám má ovšem máslo na hlavě)
„Nějak mi kape na karbid.“ (Hrubesch si stěžoval na déšť)
„Půjčte mi někdo plíce, ty vole!“ (knínský hráč ve druhém poločase)
A co na to: Kamil Rada
Děkuju mančaftu za bojovnost
Aby proti Ševcům neukázal, co všechno umí. A kdyby ho rozhodčí v závěru nechal kopnout poslední standardku v zápase, ještě by jim nedělní odpoledne pořádně osladil. KAMIL RADA-STŘIHAVKA, sudovický, tedy prakticky knínský občan, donedávna tahoun tamních fotbalistů, měl motivaci jako hrom a také to bylo znát. Bojoval o každý balon, jezdil po prdeli, stíhal rozehrávat, centrovat. Výsledek přijal s vyrovnaností, objektivně přiznal, že remíza byla zasloužená pro oba týmy.
Ukázal jsi nejlepší jarní výkon, k vítězství bylo blízko, ale nekonalo se. Hodně tě to štve?
Neštve, remíza byla zasloužená. I když samozřejmě zamrzí dostat gól nějaké čtyři minuty před koncem. Zbytečný faul před vápnem a už jsme to neudrželi. Jinak mančaftu děkuji za bojovnost, Rambo a ostatní do toho dali všechno. Původně jsem se bál fiaska, což se nestalo. Hrálo proti nám půl jejich áčka, i brankář, ten jediný ovšem mohl být jejich slabším článkem.
Co se vlastně při knínském gólu stalo? Dalo se mu zabránit?
Asi dalo. Prostřelili zeď, zůstala v ní díra po Čahounovi nebo po někom. Já se za ni stahoval už předtím, teď mě to na čáře trefilo do stehna. Kozel by to asi neměl. Ale oni (Knín) si to zasloužili.
Rambo hrál jako ďábel. Jak přišel k takové výjimečné motivaci?
Pochází přece z Knína, hrál proti kamarádům. Asi to byla povinnost, ale nevím, jestli se to dá takhle nazvat. Hlavně se bál, byl nervózní, aby nic nezkazil. Zápas se mu povedl.
Do konce ročníku zbývají tři kola. Může ještě Lečice ukopat první flek?
Těžká otázka. Momentálně to nemáme ve svých rukou. Záleží na tom, jak dopadnou další zápasy. Hlavně musíme vyhrát oba domácí, Počepice ještě ztratí. Důležité také bude, jak se sejdeme. (msč)
Magické číslo: 655 – Rákoska, 647 – Čertík, 641 – Matějka, 636 – Vyhlídka, 630 – Okapník, 613 – Kojenec.
Malý kvíz od Kocáby
Předseda lečického klubu Roman Hes se už po léta těší výstižné přezdívce týkající se jeho image. Ta zní:
a) Kudrnáč
b) Mánička
c) Štětináč
d) Zrzoun
Správné odpovědi zasílejte na klubové stránky nebo přímo Romanovi na mobil. Řešení kvízu vyjde v příštím zpravodajství.
Správná odpověď z minulého zpravodajství: c) 113