20. Velká Lečice - Obory
Lukašenko přišel, viděl, rozhodl
Proti outsideru hrozila ostuda ● Rozjeli to netradiční střelci, ujal se také Kozlův „šmudla“ ● Za hosty skóroval Afghánec ● Průjezďáka nikdo (ne)chválil ● Rohlíček Cukrářem roku
Zatraceně těžká šichta s Oborami! V minulé sezoně nás béčko klubu sídlícího nedaleko Nečíně div nepřipravilo o postup do III. třídy, na podzim jsme se s tamním áčkem mordovali až běda. Už už to zase smrdělo ostudou, vždyť ještě deset minut před koncem to v Kocába Areně bylo 3:3. Že se pak vyhrálo o tři branky, za to vděčme Lukašenku Kostečkovi, skorozeťáku Vyhlídky.
LEČICE – OBORY 6 : 3
Kocába Arena – Skoro každý před zápasem mluvil o střeleckých manévrech, jen Hrubesch v kabině varoval – nepodceňte je! Jinak byl ovšem vládce lečické lavičky dobře naložen: opět se vřele vítal s přicházejícími dámami a na všechny strany ukazoval na prstech, kolik už rozdal polibků. Zamračení partneři našich fanynek nyní plánují, že své ženské budou raději nechávat doma…
Poté, co Radim Sobotka svým premiérovým gólem v sezoně už ve 2. minutě dostal hochy od Kocáby do vedení, hned se dýchalo lépe. Avšak zanedlouho zněl od postranních čar „kutmohorský smích“ tedy kuřácký kašel lečických příznivců, neboť hosté vyrovnali a dýchalo se pochopitelně hůře. Došlo k tomu prapodivně. Nedohodli se Pišta a Božídar, osmahlý chlapík v dresu Obor míč nazdařbůh napálil do výšky a vznikl z toho oblouček, nato i překvapený výraz ve tváři Pepy Hrbka. Autor branky má nevyslovitelné jméno, používá tudíž zkrácené ESMAT a podle informací ze soupeřovy lavičky se jedná o rodáka z Afghánistánu. Dozvěděli jsme se rovněž, že odsud prchl před obávaným Talibanem.
Ještě že si po Radimovi vzal slovo ještě netradičnější střelec, Petr Svoboda. Poslední dobou se staví k trestným kopům a ty mu docela jdou. Teď Kozel pálil levým zadním kopytem, míč mu navíc sklouzl po vemenu a do brány se téměř dokutálel. Jaký div, že ho gólman pustil. Na každý pád to znamenalo jediné: Kozel se trefil asi po 30 letech, naposledy se mu to povedlo někdy za žáky Nové Vsi… Zbývají už jen dva lečičtí fotbalisté, které jsme v mistráku jásat nad gólem dosud neviděli: Tomáš Víšek-Habera a Bohumil Prášil, ten je ovšem zatím hájený, poněvadž u nás dlí teprve krátce.
Mělo to být jasné a v klidu od 63. minuty, kdy se po faulu na Jana Hořáka z trestného kopu blýskl Josef Smetana-Průjezďák. Takový Václav Dvořák neboli Pan Matějka už při střelcově rozběhu velel: Jděte na rovnou na půlku! „To je snad normální, že to dává. Proto jsme ho také kupovali,“ poznamenal večer jeden z klubových šéfů, takže to bylo chválení nechválení. Přiznejme si ovšem, byli jsme trochu nervózní, Pepa se v pátek vyskytoval v Knihovně ještě hodinu a půl po půlnoci. Byl ke spatření i v Novém Kníně a tam prý piloval své trestňáky střelbou od kašny do kopce. Pokaždé prý přesně trefoval mezeru v horní části náměstí, průjezd do Průjezdu. Do toho s velkým P však zaručeně nevkročil!
Stačily mizerné čtyři minutky a dvoubrankové vedení bylo v tahu. Jelikož lečický herní projev do té doby nestál za nic a vysvobozovaly nás především standardy, nedalo se očekávat, že s tím ještě pohneme. Fakt hrozila těžká ostuda! Někdy uprostřed druhé půle se kolem lajny začal procházet Lukašenko Kostečka. V tmavých brýlích, vysmátý, vždyť zrovna přijel z Čáslavi, se startem v tomto utkání již nepočítal a do dresu se převlékat nemínil. „Dělej, Fraňťák už nemůže, jdi se svlíknout!“ hřměl kouč Hrubesch, až se mu potilo vysoké čelo.
Trenérův žolík se pak přece jen připloužil v oranžovém a na plac šel v 74. minutě, za Pištu. A začaly se dít věci. 80. minuta – 4:3: Lukašenko po tanečku kolem vápna tvrdě pálí levačkou, gólman nemůže jinak než vyrazit míč před sebe a Martin Rákosník-Rákoska ho snadno vrací do zívající brány. 85. minuta – 5:3: Lukašenko je sražen před šestnáctkou, trestný kop zahrává namlsaný Průjezďák. Gólman to zase odvrátí jen do nebezpečných míst, kde vychytrale číhá Libor Váňa a jeho přesná hlava. 87. minuta – 6:3: Lukašenko skóruje sám, Hořiho přihrávka ho našla na malém vápně, nikde živé duše a tak si mladší z bratrů Kostečků ledabyle strká prst do nosu.
Čili prosté konstatování – Lukašenko přišel, viděl, rozhodl. Učiňme výjimku. Hráč je v našich zpravodajstvích hodnocen za pobyt na trávníku trvající minimálně 30 minut. Budoucí Vyhlídkův zeť toho za poloviční dobu svedl víc než leckdo za celý zápas a proto jest jeho nejlepším mužem!
Oslavy na znamení vítězství byly převeliké, svým kuchařským uměním k nim přispěl také Zdeněk Houska-Rohlíček. O čokoládové řezy se v šatně rozpoutala děsná strkanice, za tchána ho nyní chtějí mít všichni nezadaní, mladí i staří. Doufejme, že Cukrář roku si na příští domácí utkání zase něco připraví. (msč)
Branky: 2. R. Sobotka, 32. P. Svoboda, 63. Josef Smetana ml., 80. M. Rákosník st., 85. Váňa, 87. L. Kostečka – 70. a 74. Rýgl, 10. Esmat. Rozhodčí: Bičiště (Dobříš) 10. Vrchní komisař: Josef Smetana st. (Krámy). ŽK: R. Sobotka. Diváci: 131. Poločas: 2:1. Hráno 7.5. 2011.
Lečice: Josef Hrbek 7 – Hovanec 6 (76. L. Kostečka 7,5), Prášil 7, M. Kostečka 7,5 (51. Víšek 5), Houska 7 (51. Váňa 7) – R. Sobotka 6, Josef Smetana ml. 7, Fr. Dědina 7,5, P. Svoboda 7 – Jan Hořák 6,5, M. Rákosník st. 7. Trenér Jiří Hrbek-Hrubesch 7.
Lavička: Dvořák. Chyběli: Messi (zaměstnání), Jakub Hořák (přestupuje do slovenského klubu Polnohospodár Sereď).
Hráč utkání: Lukáš Kostečka
Střelci Lečic: 13 – Jan Hořák, 5 – Josef Smetana ml., 4 - Jakub Hořák, Váňa, 3 – L. Kostečka, Messi, M. Rákosník st., 1 – Fr. Dědina, Hovanec, R. Sobotka, P. Svoboda.
Neprůstřelnost brankáře: P. Svoboda - 186 minut (do dalšího zápasu jde se 105 minutami), Josef Hrbek - 131 minut (do dalšího zápasu jde s 16 minutami).