20. Lečice - Mokrovraty (0:2)
Ostuda. Na hřišti výjimečně ne
Lečice se na domácí zápas nesešla ● Rozhodčí jenom zíral ● Jedenáct statečných dřelo do krve ● Rákoska junior si přijel pro červenou
● Kubu Jarušku odvezla sanitka ● Bouchač Matějka ● Téměř vykostěný Libuna
Skleslost, vyjevenost, vědomí sotva řešitelné situace. Dokonce i neodehrání zápasu s Mokrovraty trenér Hrubesch zvažoval. Rohlíček, Libuna, Kozel, staří matadoři a největší lečičtí srdcaři, mu však v pravý čas poskytli morální podporu a desetičlenný tým mu sestavit pomohli. Dobu výkopu jsme prošvihli a k vyjednávání s rozhodčím Bičištěm přistoupit museli. Ten jen obracel oči vsloup a naprosto nechápal, proč se Lečice k domácímu mistráku nesešla. Těžko přetěžko se mu důvody vysvětlovaly. Sami jsme je dost dobře nechápali.
LEČICE – MOKROVRATY 0 : 2
Kocába Arena – Lečické ženské dohrály svůj mistrák s Měchenicemi, okupovaly nám kabinu a před ní půl hodiny před utkáním áčka toliko osm fotbalistů. Do 17. hodiny chyběla slabá čtvrthodinka a na celou jedenáctku to pořád nebylo. Z Prahy vyjma Pišty nepřijela ani noha, tedy rapiďáci, Kozlovci, Průjezďák, zatímco Novovesák Messi si někde odíral břicho o volant autobusu. Po Betlému byl naháněn Jan Srp, po hlavním městě Rákoska junior, jeho otec příchod sice ohlásil, jenže prý bez kopaček. Notně pobledlý Hrubesch jen hlesl: „Fakt nevím, kdo dnes bude hrát stopery.“
Horor pokračoval. Jaruška Váňová-Kaká pohlavkovala svá dvojčata a na zápis o utkání nebyla vnitřně připravena. Eliška Opičková po Čertíkových komplimentech hrozila, že to bude žalovat mamince. Marťásek-Hup Víšková nejprve funkci vedoucí mužstva přislíbila, ale když mělo dojít na věc, z Kocába Areny prchla. Ještě že byl připraven její bratr Tomáš Víšek-Habera, ten je za každých okolností profesionálem. Pak zase dlouho chyběl mávač. Děkujme obětavosti Hrubeschově!
Začalo se v deseti lidech, stoperskou dvojici vytvořili Rohlíček a Kozel, jediného vysunutého hráče představoval Václav Dvořák-Matějka, jenž si musel vypůjčit obutí i výstroj. I když se po několika minutách dostavil Srp a Lečice konečně kopala v plném počtu, každý byl dopředu smířen s debaklem.
Ale kde by se vzal! Bojovalo se jako o život, Mokrovraty nebyly pouštěny do šancí, Kojenec s Kubou Jaruškou je díky pohybu a fotbalovosti párkrát pozlobili. V jednu chvíli to však vypadalo, že půjdeme znovu do deseti. Pepa Hrbek vyběhl z brány, přičemž smetl Libunu k zemi jako talíř s kilem sekané. Osud nám přál, náš korpulentní gólman nejspíš sobotní snídani ošidil, takže byl o něco lehčí. Libuna to po delším ošetřování rozchodil, přesto bylo vidět, že ho Pepa vykostil téměř i s páteří. Děsivý pohled na hráče, jemuž ze zad trčí osm žeber, stydká kost, kus poloměkkých jater a dvanácterník!
V útoku operující Matějka se nečekaně změnil v rabiáta. On, který doma láskyplně otvírá stovky piv a div se nemazlí s každou lahví meruňky! Předseda KRKOS byl viděn, kterak leze po čtyřech a protihráče mlátí pěstí do ramene. Matějka vůbec útok oživil. Přestože nečerstvý, snažil se běhat, dokonce i sprintovat, do všech soubojů o míč se pouštěl s neskutečnou zavilostí. „Takového útočníka potřebujeme! Vždyť oni se ho tak báli, že se k němu přibližovali nejvýš na dva metry,“ liboval si po utkání Hrubesch a všichni hráči s ním souhlasili.
Proto nesmírně zamrzelo, že se v poločase prohrávalo. Hosté kopali trestňák, Pepa Hrbek přízemní střelu vyrazil jen před sebe a na dorážku už neměl nárok.
O přestávce přišla zpráva, že z Václavského náměstí už vyráží Rákoska junior. Lečice dál chrabře bojovala, do nadějných příležitostí se dostávala, štěstí jí však nepřálo. V polovině druhé půle se před kabinami zjevila dlouho očekávaná posila na střídání, jenže unavený Matějka, chtivý návratu ke konzumaci, z placu nemohl. K zemi se zčistajasna skácel Kuba Jaruška, jenž chvíli předtím dostal loktem do hlavy. Hlásil poruchy zrakových vjemů a hluchotu, muselo se pro nosítka, volala se sanitka. Jaké štěstí, že je krámský mladík vnukem Vlasty Dleska a synem Jarušky Váňové-Kaká, po nich něco vydrží! Záchranná služba si ho vzala do parády už při čilé komunikaci.
Naděje alespoň na bod stále žila, stačilo, aby sudí Bičiště faul na Martina Rákosníka mladšího posoudil jako penaltový, on si s ním však zalaškoval jinak. Za pokračování ve hře po odpískání a nastřelení brankáře nám později Rákosku vyloučil. Mokrovraty se o výsledek přestaly strachovat ve čtvrté minutě nastaveného času, kdy si vítězství druhým gólem pojistily. Za předvedený výkon ani za domácí porážku se výjimečně stydět nemusíme. To ostatní je na každý pád ostuda jako hrom. Před rozhodčím, před fanoušky, před celým příbramským okresem. (msč)
Branky: 38. Korynta, 90+4. Hausner. Rozhodčí: Bičiště (Dobříš) 6. Vrchní komisař: Roman Hes-Kudrnáč (Malá Lečice) 8. ŽK: Dvořák, M. Rákosník ml. ČK: 81. M. Rákosník ml. Diváci: 81. Poločas: 0:1. Hráno 5.5. 2012.
Lečice: Josef Hrbek 6,5 – Váňa 7, Houska 7,5, P. Svoboda 7, Tokaji 6,5 – Dušák 6, Břečka 6, Fr. Dědina 7, K. Jaruška 7 (67. M. Rákosník ml. - ), Srp 6 – Dvořák 7. Trenér Jiří Hrbek-Hrubesch 8. Vedoucí mužstva Tomáš Víšek-Habera 10.
Lavička: M. Rákosník st. Chyběli: Křivonoska, Víšek (zranění), Messi (zaměstnání), Toman (nemoc), Josef Smetana ml. (rodinné důvody), B. Pacák, T. Pacák (rozzlobení rodiče), L. Kostečka, M. Kostečka, Sobotka, Jakub Hořák, Havelka, Kilián (?).
Hráč utkání: Zdeněk Houska-Rohlíček
Střelci Lečice: 4 – Fr. Dědina, Jakub Hořák, K. Jaruška, 3 – Jan Hořák, L. Kostečka, 2 – Křivonoska, Josef Smetana ml., Sobotka, Tokaji, Váňa, 1 – Messi, Prášil, M. Rákosník st.
Neprůstřelnost brankáře: P. Svoboda – 178 minut (do dalšího zápasu jde s 9 minutami), Jan Hořák - 159 minut (do dalšího zápasu by šel s 5 minutami), Josef Hrbek 77 minut (do dalšího zápasu jde s 0 minutami), Břečka 6 minut (do dalšího zápasu jde se 79 minutami).