19. Velká Lečice - Kamýk
Okrese, tak si na to zvykni!
Lečice přesně půl sezony jede bez porážky ● Kocába Arena nepadla už dvacetkrát za sebou ● Hanba Radce, odvolala střelce Okapníka ● Hrubesch: nejnečerstvější z nečerstvých ● Kozel výkopy drtil lavičky, chce Cenu Jiřího Krásy
Kamýk nepochodil u Kocáby! Tak jako nikdo už dvacet zápasů po sobě, a když už jde o takhle kulaté číslo, dodejme, že lečický chrám naposledy dobyly Dublovice 28. září 2013, a to děsivým výsledkem 0:7. Ať si na to zvyká OFS Příbram, ať to zabalí v Počepicích a nevyrušují Lečici na její cestě za postupem. Zatraceně ovšem cestě složité. A kdo ví, zda vůbec uskutečnitelné. Hoši od Kocáby totiž i proti Kamýku hráli prd, přestože Okapník nastoupil od začátku v útoku. Takže se alespoň dárek trenérovi povedl, Hrubesch ve velkém slavil svůj svátek a Stařenka jen zírala.
LEČICE – KAMÝK 1 : 0
Kocába Arena – Uděláno, hotovo. Zaslouženě či nezaslouženě, na to se historie ptát nebude. Jenomže kdyby Kamýk přijel ke Kocábě kompletní a těšil se takové klice, jaká už pěkně dlouho provází Lečici, sranda na Štěkandě by byla ta tam. Copak je možné, že když Hrubeschovy děti vedou „nahoru“ o jediný gól, druhou půli vezmou jako idylku a o břidlici si při ježdění po zadcích vůbec neroztrhnou trenýrky?
Lečice do zápasu vstoupila svižně a prvních pár minut měla dokonce malinko více ze hry. Ono je pochopitelně znát, může-li Okapník na hrotu útoku brázdit soupeřovu půlku hřiště, navíc mít po boku sympaticky rozběhaného a bojujícího Čahouna. A když obranu drží nezničitelný Rambo a Honza Srp, co se navíc zapojuje do ofenzivy a auty hází jako hrozny Müllera-Thurgau až na vzdálenější tyč, to již hoši od Kocáby nepopíratelně myslí s vítězstvím vážně.
Umění k zesilování tlaku se postupně vytrácelo, dopředu byl nebezpečnější Kamýk, ale první vyložená šance se zrodila jinde. Pod strání si hosté mysleli, že je aut, nebyl, proto s míčem u nohy vyrazil Čahoun, švihla krátká nožička, tyč zaduněla. Normálně by byl pochválen, to však nebylo možné, jelikož namísto střely měl Čahoun vidět, že vedle stojí úplně volný Okapník před prázdnou bránou.
Před tou naší se do velké a prestižní soutěže zkoušel zapojit Kozel. Jeho legendární předchůdce Jiří Krása, známý výkopy, po nichž z laviček u potoka létávaly třísky, ohlásil, že brankář, který ve III. třídě jako první dokáže totéž, obdrží sud piva. Proto se to Kozlovi při rozehrávkách nevídaně vychylovalo a divili jsme se, že Jirka Krása místo aplausu silně zuřil a vše dementoval…
Muž s číslem 55 a lečický kapitán úřadoval jinak. Lečice udeřila, jak mívá ve zvyku, opět téměř z ničeho. Střihavkova standardka v 36. minutě rozhodila šrapnely a kartáče před brankou, vykolejila gólmana, takže se míč ve skrumáži odrazil do míst, kde číhal Jan Hořák-Okapník. Krátká, suchá, patnáctý gól v sezoně – 1:0!
Rádi jsme byli za poločasový hvizd, překvapeni zůstali z Hrubeschovy strategie pro druhou půli. Známe ho, on zpravidla hned nestřídá, i když už, ukazuje na Rohlíčka. Teď hrábne do sestavy rovnou dvakrát a přitom sundá z útoku velmi kvalitního Čahouna. Stačilo však komunikovat s Hrubeschem o den dříve. Slavil svátek a také šedesátiny svého kamaráda v Kamýku – ne nad Vltavou, ale v pražském. Zde byl důvod zmíněné divočiny a nečerstvosti, ta měla pokračování ještě dlouho po zápase.
Že to prý bude snadné, že „dolů“ ještě pár gólů přidáme, plánoval snad každý. Že ofenzivu posílí a zpestří Lukašenko. Místo toho však strašlivý paskvil. „Kolik ještě chybí do konce té hrůzy?“ tázal se nějakých patnáct minut před koncem na trávníku Střihavka a zcela přesně tím vykreslil obraz hry. Lečice nepochopitelně bohorovná, nebojující, nesmyslně na krásu hrající. Kriste pane, druhý gól by přece všechno řešil, jak se však k němu dohrabat? Ve druhém poločase nastal časový výřez, v němž Lečice kopala čtyři rohy za sebou, zahrávala do ohně po přerušení od potoka, výtečný Jan Srp házel do vápna tentokrát veltlínské mourovaté a rovněž pohazoval vlasovým ohonem u tyčky, neboť chtěl sám skórovat. Nic.
Pojištění výhry se nekonalo, Hrubesch tedy v závěru utkání drobil hru dvěma střídáními a tři body si zaknihoval. Proběhlo pár hodin a lečický trenér se přihlásil o cenu Nečerstvce roku. Poslal domů Matějku i vzteklou Stařenku a pokračoval v zábavě. Dost se divil v okamžiku, kdy ho Rákoska žádal o ruku starší vnučky Kristýny. Zasloužená zábava bohužel minula Okapníka, ozvala se manželka a s tou se nevyjednává… Radko, takhle to tedy dál nepůjde!
Nyní to bude hodně zajímavé. Počepice, hlavní lečický konkurent na cestě za postupem, deklasovaly Mokrovraty na jejich hřišti 5:0, v následujících dvou kolech hostí Nový Knín B a jedou do Prostřední Lhoty, zatímco Lečice vyjíždí dvakrát ven – na Dobříš a do Višňové. Tady se nejspíš bude lámat chleba. Hoši od Kocáby, vydržte! (msč)
Branka: 36. Jan Hořák. Rozhodčí: Jiří Toužimský (Lešetice) 7,5. ŽK: Jan Hořák, L. Kostečka. Vrchní komisař: Oldřich Dolejší (Praha) 7. Hlavní pořadatel: Václav Rákosník (Krámy) 9. Kaká Arena: Jaruška Váňová-Kaká 10, Ilona Housková 9, Simona Housková 7. Diváci: 113 (vyprodáno). Poločas: 1:0. Hráno 25.4. 2015.
Lečice: P. Svoboda 8 – Váňa 6 (46. T. Víšek 6), Rambousek 10, Srp 9, Tokaji 8,5 – M. Rákosník ml. 7 (90. Josef Hrbek - ), K. Rada 8, Fr. Dědina 8,5, Jakub Hořák 7,5 – Jan Hořák 7,5 (87. P. Dědina - ), Zboženský ml. 8 (46. L. Kostečka 6). Trenér Jiří Hrbek-Hrubesch 9. Vedoucí mužstva Jaruška Váňová-Kaká 10.
Lavička: Houska. Chyběli: Messi (zranění), Josef Smetana ml. (zaměstnání), Štěpán (křtiny na Moravě), Toman (rozhodčí v Praze), Fr. Holec ml. (přítomen na stadionu), Prášil (?).
Hráč utkání: Tomáš Rambousek-Rambo
Střelci Lečice: 15 – Jan Hořák, 9 – K. Rada, 6 – Fr. Dědina, 3 – Jakub Hořák, L. Kostečka, 2 – Messi, Prášil, Váňa, 1 – Rambousek, Toman.
Neprůstřelnost brankáře: P. Svoboda – 229 minut (do dalšího zápasu jde se 145 minutami), Josef Hrbek – 19 minut (do dalšího zápasu jde s 71 minutami).
Výroky dne
„Nemám tu žihadlo, ty vole?“ (hráč Kamýku se u lavičky držel za krk)
„Je vidět, že mám nadváhu, jsem se zabořil.“ (Hrubesch šel pro balon do potoka a zůstal v něm viset)
„Jedinej, kdo je tu namachrovanej, jste vy.“ (rozhodčí Toužimský se rozčílil na Lukašenka)
„Přál bych vám, abyste tam postoupili. S tímhle mančaftem byste tam každý zápas dostávali sedm gólů.“ (ironický trenér Kamýku)
„Já jsem rozbitej jak cikánský hračky.“ (Rákoska večer před Kaká Arenou)
„Všichni už mi spali v autě, všichni mi ho poblili, Kosťa mi taky poblil auto.“ (povzdech Vyhlídky)
A co na to: Tomáš Rambousek
Desítku nadělíme Knínu ještě jednu
Původně se na zápas s Kamýkem omluvil, jaká radost ostatních, když na něj nakonec dorazil. Nato postavil před lečické vápno ostnatý drát, který absolutně nemohl nikdo zdolat. TOMÁŠ RAMBOUSEK-RAMBO odehrál jedno ze svých nejlepších utkání za hochy od Kocáby a už se pro něj chystá odměna. Lečická kasa zaplatí, co Rambo v Novém Kníně sní a vypije U Mikulášků, U Růžičků, U Brejchů, U Mašků, ve Dřeváku, v penzionu Maruška a samozřejmě, v Průjezdu. Takovou výsadu nemíval ani Pepa Smetana…
Lečice poprvé na jaře odehrála zápas vzadu s nulou. Jak se ti na stoperu hrálo s Honzou Srpem?
S ním se mi vždycky hraje výborně. On všechno hlavou posbírá, neměl jsem moc práce.
Neštvala tě hra na půl plynu ve druhém poločase? Vždyť jsme o výhru mohli klidně přijít.
Přijde mi, že se na půl plynu nehrálo jenom teď, už to trvá víc zápasů. Nevím, jak dlouho to ještě může vydržet.
Blíží se zápas v Novém Kníně. Je pravda, že nám Ševci slibují krutou pomstu za podzimní „desítku“?
O tom jsem neslyšel. Já jen doufám, že jim „desítku“ nadělíme ještě jednu.
Myslíš, že Lečice bude dál těžit z přízně štěstěny a dotáhne to k postupu?
Celé je to smlouva s ďáblem. Jestli ji někdo opravdu podepsal, tak to může být na celou sezonu. (msč)
Malý kvíz od Kocáby
Nejúspěšnějším vrchním komisařem, zároveň největším znalcem lečického fotbalu je pan (paní):
a) Oldřich Dolejší
b) Lubomír Havránek
c) Jiří Krása
d) Miluška Smetanová
Správné odpovědi zasílejte na klubové stránky nebo oblíbenému vrchnímu komisaři na mobil. Řešení kvízu vyjde v příštím zpravodajství.
Správná odpověď z minulého zpravodajství: c) slivovici