19. Dublovice - Velká Lečice
Ze hry neporaženi
Lečice odjela z Dublovic se ctí ● Rozhodla penalta, Hrubesch ji přijal v klidu ● Kozel opět v top formě ● Hlavičkový letec Střihavka ● Sláva, Horváth se tentokrát neprosadil
Kdysi dávno hodně nesrozumitelným jazykem říkával Matějka v lečické Kemr Areně (tehdy spravované paní Stiborovou): Fotbal nemá logiku. Svatá pravda. Hoši od Kocáby v zápase na hřišti suverénního lídra tabulky jezdí po zadcích, přežijí 113 rohových kopů a 103 trestňáků, sami párkrát nebezpečně zahrozí a nakonec padnou kvůli penaltě, kterou Kozel málem lapí. To opravdu bolí, jenže od toho je tu ona legendární, Matějkou používaná Pospíchalovská věta. V klidu se otřepejme, koneckonců se zase tolik nestalo.
DUBLOVICE – LEČICE 1 : 0
Dublovice – Jak moc se domácí horký favorit trápil. Při střelbě mu byla drátěnka příliš nízká, při centrech a manipulaci s míčem hřiště nepřiměřeně úzké, při pádech kolem vápna rozhodčí nepřející, poněvadž standardek odpískal Dublovicím nedostatečný počet. Domácí fanoušci vzteklí a pomalu už smíření s fiaskem. Pak přijde Rákoskovo máchnutí hokejkou ve vlastní šestnáctce, nařízená desítka, posléze ne dvakrát chladnokrevně proměněná a zápas je rozhodnut.
„Holt nešikovnost. Penalta to asi byla jasná,“ nedělal v 66. minutě trenér Hrubesch z verdiktu mladého rozhodčího žádnou divočinu. Musel si přitom uvědomovat, že předcházející snažení a přízeň štěstí přišlo vniveč.
Lečice totiž se svou komplikovaně splácanou sestavou hrála odvážně. Jakub Hořák se v úvodu utkání prodral do šestnáctky, tvrdě vypálil a domácí gólman měl zatraceně dost práce. Po půlhodině hry se Kamil Rada-Střihavka vrhl po balonu nevídanou rybičkou, jako když o týden dříve po lečické zábavě ráno naskakoval do taxíku, a brankář jen s notnou dávkou štěstí odvrátil pokus sudovického letce na roh.
Domácí zjistili, že soupeř nepřijel předem poražen a museli si dávat bacha i na Pepu Hrbka, jenž samozřejmě prahl po zopakování svého gólového úspěchu proti Mokrovratům. Horváth se naštěstí neprosadil a budoucí nevlastní Kojencův otec nemusel znovu sundávat řemen.
Tlak na lečickou bránu byl na druhé straně silný, avšak totálně jalový, neboť Dublovice vůbec neuměly pořádně vystřelit. To, co prošlo na bránu, s bravurou likvidoval skvělý Kozel, jenž ve dvou jarních zápasech předvedl top formu. Překonávala se i provizorně sestavená stoperská dvojice, v níž důraznému Janu Hořákovi zdatně sekundoval jmenovec, betlémský bijec Srp. Opravdu jsme si zasloužili neprohrát.
Zvláště proto, že Lečice krotila favorita i ve druhém poločase, do něhož zasáhli i střídající Víšek a letos konečně i Čahoun junior. Když už otec chodí trénovat se ženskými, musí mladý odhodit berle.
Po inkasovaném gólu už na vyrovnání nezbývaly síly. Kdybychom aspoň kopali jednu jedinou standardku poblíž velkého čtverce, tu nám však sudí nedopřál. A neodvážil se ani ukázat na penaltovou značku poté, co byl za stavu 1:0 uvnitř vápna sražen Kojenec. Nic naplat, fotbal logiku nemá, Pospíchal a Matějka se před lety nemýlili. Důležitější je čest a s tou se Lečice mohla vrátit ke Kocábě. (msč)
Branka: 66. Ballon z pen. Rozhodčí: Holák (Počepice) 7. Bez ŽK. Vrchní komisař: Roman Hes (Malá Lečice) 8. Domácí kantýna: 7,5. Diváci: 103. Poločas: 0:0. Hráno 27.4. 2014.
Lečice: P. Svoboda 10 – Váňa 8, Jan Hořák 9, Srp 8, Tokaji 7 – Fr. Dědina 8,5 - Fr. Holec ml. 7 (59. Víšek 7,5), K. Rada 8, M. Rákosník 8, Jakub Hořák 8,5 – Josef Hrbek 7 (75. Zboženský ml. - ). Trenér Jiří Hrbek-Hrubesch 9. Vedoucí mužstva Velibor Váňa 10.
Lavička: Houska. Chyběli: Štěpán, Josef Smetana ml., Messi (zranění), Toman (škola), Matoušek (zaměstnání), Rambousek, L. Kostečka, Dušák (?).
Hráč utkání: Petr Svoboda-Kozel
Střelci Lečice: 9 – Fr. Dědina, Jan Hořák, 8 – K. Rada, 3 – Tokaji, 2 – Jakub Hořák, Josef Smetana ml., 1 – Fr. Holec ml., Josef Hrbek, Messi, M. Rákosník st., M. Rákosník ml., Srp, Štěpán, Toman.
Neprůstřelnost brankáře: P. Svoboda – 256 minut (do dalšího zápasu jde s 24 minutami), Josef Hrbek – 108 minut (do dalšího zápasu jde s 45 minutami), Štěpán – 73 minut (do dalšího zápasu jde se 17 minutami).
Výroky dne
„Dejte mu nějaký prášek pod jazyk!“ (domácí fanoušek nemohl poslouchat rozzuřeného Pištu)
„Buď rád, že jsem ti ji nenatáh!“ (rozzlobený Kojenec na rozhodčího po cestě do kabin)
A co na to: Martin Rákosník mladší
Jsem jedinečný koledník
Brát na něho rákosku? Za přílišnou aktivitu mimo hřiště někdy ano, daří-li se mu na něm, pak rozhodně ne. MARTIN RÁKOSNÍK junior se na jaře v lečickém dresu neustále zlepšuje, ctí i církevní svátky coby neúnavný koledník. Vyrobit penaltu? To se přece může stát každému.
Jak došlo v Dublovicích k penaltovému faulu?
Moc si na to nepamatuju. Vím jen, že jsme s Honzou Srpem spíš přejeli jeden druhého a ne protihráče. Ten navíc přiznal, že zasimuloval.
Cítil ses po Velikonocích dobře? Vždyť jsi při koledování utahal i Matějku!
Druhý den jsem tedy svěží nebyl. Vykoledoval jsem předtím plný košík a domů přinesl jen půlku, někde jsem to poztrácel. Teď už bylo týden poté a už jsem se cítil v pohodě. Ale teď jsem v sobotu hrál hokej v Nymburce a v Dublovicích byl trochu utahaný.
Pamatuješ si, že by někdy takhle koledoval i táta nebo děda?
To tedy vůbec. V tomhle jsem já jedinečný.
Arjen Robben o sobě o týden dříve proti Mokrovratům zase jednou dal vědět. Cos říkal na tátův gól?
Přál jsem mu ho. Ale v jednom mě naštval. Já čekal na první gól v sezoně celý podzim a kus jara a on ho dal hned v prvním zápase jako střídající hráč, důchodce jeden… (msč)
A co na to: Petr Svoboda
Věděl jsem, kam penalta půjde, chyběly kousíčky
Dvakrát na jaře chytal a pokaždé byl vyhodnocen Hráčem zápasu. A to ho pořád bolí koleno! PETR SVOBODA-KOZEL v minulém mistráku na půdě Dublovic klidně mohl odehrát jeden z největších mačů své kariéry. Kdyby měli kozlové ocasy dlouhé jako kočky, střela z penaltové značky by do sítě určitě neprošla…
Jak sis v Dublovicích zachytal?
Zachytal jsem si dobře, jen mě mrzí ta penalta, která mohla být, ale ani nemusela. A mrzí mě i, že jsem ji nechytil. Věděl jsem, kam půjde, chyběly mi kousíčky. Jenže kdybych ji chytil, stejně by potom následovala další.
Počítáš s tím, že v lečické bráně zůstaneš do konce sezony?
Důležitý je zdravotní stav. Ovlivňuje to taky nedostatek hráčů do pole. Mé koleno ještě není v pořádku, takže to zatím dopadlo dobře. S kvalitou výkonů i se zdravím jsem proto spokojen.
Kde všude má současná Lečice rezervy?
Obranná fáze je na velmi dobré úrovni. Slabinou je střed zálohy, kde chybí motor. A taky útok. Dva útočníci chybí.
Kozel junior nad tebou v minutové neprůstřelnosti od minulé sezony vede 305:299. Fotr se s tím smíří, anebo se ještě pokusí tohle skóre otočit?
Smíří. Ale může se stát, že to do konce své kariéry ještě otočím. Doufám, že má kariéra ještě končí. (msč)