18. Obořiště - Velká Lečice
Díky, okapová rouro!
Výhru zařídili bratři z Koláčové ulice ● Dlouhé čekání na první gól ● Bolkoviny Bolkovy ● Střihavka je schopen centrovat i od Růžičků ● Rozhodčí Hruška fanouškem Chorvatů ● Luboš Havránek - druhý pan Štístko hned po starém Čahounovi
Po dvou remízách zase vítězství. Veledůležité, neboť ponechalo Lečici v čele tabulky. Jenže výkon znovu rozpačitý, první poločas přímo mizerný. Stát proti hochům od Kocáby silnější mančaft než Obořiště, mohli jsme odjet s ostudou. Buďme zatraceně vděčni produktům s visačkou Made in okapy, neboť všechny tři góly ve druhé půli vypadly ze stejné okapové roury v Krámech. Dvanáctý zápas bez porážky v řadě je sice parádní bilance, ale mužstvo vedené trenérem Hrubeschem musí ještě pořádně přidat, jinak se postup nepovede.
OBOŘIŠTĚ – LEČICE 1 : 3
Obořiště – Bez Lukašenka, Habery, Srpa a kladiva, jenže i takto se Lečice měla obejít bez nerváku. Pokolikáté už provokovala fotbalového boha a on na ni zase nezasyčel jako rozčilená kočka. Že hoši od Kocáby byli ve druhém poločase jasně lepší a otočili jednobrankovou ztrátu, to nemůže svádět ke spokojenosti. Lídr tabulky měl outsidera drtit a ne upírat pozornost na Kozla, který v naší bráně opět vytáhl nejeden zázračný zákrok.
Takže opět zřejmě pomohli bývalí hráči, nyní fanoušci z nejvěrnějších a páni Štístkové – Čahoun senior, jenž od svého návratu ke Kocábě ještě neviděl svůj milovaný tým prohrát, a sudovický bouchač Luboš Havránek ve společnosti energické manželky. Rozhodčí Hruška před zápasem vytáhl desky na zápis, na jejichž obalu se skvěla samolepka s chorvatským reprezentantem Dariem Srnou. Samozřejmě, oko u Čertíka a dobré znamení…
Jenomže první poločas byl z lečického pohledu obrazem bídy a utrpení. Při neúčasti Lukašenkově musel kanonýr Okapník opět zastávat post posledního muže před Kozlem. „Mně už se dopředu ani nechce, zvykl jsem si,“ potvrdil kapitán, že upředňostňuje zájem neinkasovat.
Jinak byla sestava složena netradičně, s Rambem ve středu zálohy a s Kojencem v útoku. Ostatně, může být vůbec lečické složení alespoň po dvě utkání přibližně stejné? Jistě že zase nic nefungovalo, ani navrátilec Rákoska nebyl na pravém kraji zálohy moc vidět. Oběhal toho tradičně dost, jenže místo hokejky se oháněl spíše cepínem a s balonem u nohy příliš nebezpečný nebyl. To ani Arnošt, jeho chvíle měly však teprve přijít.
Obořiště fotbalovější, vpředu dotírající a tak si vedoucí trefu zasloužilo. A ne ledajakou. V 35. minutě převzal domácí Šimek na hranici vápna míč, kouzlil s ním tak, že kompletní lečická obrana popadala na prdele, načež neomylně zamířil do šibenice – 1:0. Co teď s tím, první týme tabulky? Nic, co by stálo za řeč, takže cestu k poločasové přestávce provázely chmury.
Trenérovo burcování v kabině nevhodně narušoval Arnošt, ostatní si Hrubeschovu strategii brali k srdci. Především Okapník, který byl logicky přendán do útoku, k nasazení do hry se připravoval Bolek. Poprvé na jaře prohrát a zrovna tady? To se přece nesmělo stát!
Vícekrát balon u nohou, leč smrtící tlak se nedostavoval. Pomalu na časomíře naskakovala hodina hry, a proto Hrubesch vypustil po bok Okapníkův čerstvého a nadrženého Bolka – krucinál, správná volba! Ofenzivní šrouby začaly být utahovány. Zanedlouho kopal Střihavka standardku, s níž obořišťský gólman naložil vyražením míče před sebe, do míst, kam klouzal Jakub Hořák-Arnošt. Málem to dal přes, ale balon pod víko se povedl – 1:1.
Gól patří střelci, je však třeba vyzdvihnout asistenta. Kamil Rada-Střihavka je výjimečná osobnost. I kdyby nebyl přítomen na hřišti, stejně by byl u toho. Řekněme, že bude sedět v Kníně U Růžičků. Najednou vstane, odklidí si židle, nechá si přinést balon a otevřít jedny dveře na chodbu a druhé ven. Potom to s mnohakilometrovou přesností pošle buď rovnou do soupeřovy brány, nebo do míst, kde se zjevují spoluhráči. A je hotovo.
Srovnáno, to se ulevilo. I remíza by pochopitelně znamenala chatrný výsledek, takže se muselo jít dál. Přežili jsme pár infarktových situací, při nichž se zaskvěl Kozel, jenomže už začínali zlobit Okapník a Bolek. Skóre však otočil Jakub Hořák-Arnošt. Obořiště zazmatkovalo při odvrácení balonu ve středu hřiště, vpřed vyrazilo lečické „zlobítko“, nenechalo dokončit akci možná lépe postavenému Bolkovi a samo to dotlačilo do sítě – 1:2.
Už bylo jasné, že o výhru nepřijdeme. Tím spíš, že tři minuty před koncem se po Střihavkově sklepnutí zmocnil balonu Jan Hořák-Okapník, přidal na rychlosti a rafinovaně si vybral místečko u tyče, kde brankář nemohl být ani náhodou – 1:3. Všechna čest bratrům z Koláčové ulice!
Výhra přece jen trochu zasloužená. Výroční schůze lečického klubu se večer nesla v jejím duchu. Stejně se však musí použít varování, a to v této sezoně nikoliv poprvé. Budou tyto pofidérní výkony stačit na první flek až do poloviny června? (msč)
Branky: 35. Šimek – 60. a 76. Jakub Hořák, 87. Jan Hořák. Rozhodčí: Petr Hruška (Příbram) 9. ŽK: Fr. Dědina, Jakub Hořák. Vrchní komisaři: Lubomír Havránek (Sudovice) 9, Eva Hesová-Havránková (Sudovice) 8. Kantýna: 10. Diváci: 48. Poločas: 1:0. Hráno 11.4. 2015.
Lečice: P. Svoboda 8 – Váňa 7, Jan Hořák 7,5, Houska 7 (55. Štěpán 7,5), Tokaji 6,5 – M. Rákosník ml. 6, K. Rada 7,5, Rambousek 7, Jakub Hořák 7 – Fr. Dědina 7, Zboženský ml. 6. Trenér Jiří Hrbek-Hrubesch 9. Vedoucí mužstva Jaruška Váňová-Kaká 10.
Lavička: Josef Hrbek, P. Dědina. Chyběli: Messi (zranění), Josef Smetana ml. (zaměstnání), Srp (televizní star), T. Víšek (trénoval na boxerský zápas s Vitalijem Kličkem), Toman (rozhodčí v Praze), L. Kostečka, Prášil, Fr. Holec ml. (?).
Hráč utkání: Petr Svoboda-Kozel
Střelci Lečice: 14 – Jan Hořák, 9 – K. Rada, 6 – Fr. Dědina, 3 – Jakub Hořák, L. Kostečka, 2 – Messi, Prášil, Váňa, 1 – Rambousek, Toman.
Neprůstřelnost brankáře: P. Svoboda – 229 minut (do dalšího zápasu jde s 55 minutami), Josef Hrbek – 19 minut (do dalšího zápasu jde se 71 minutami).
Výrok dne
„Ty vole, já mám žízeň.“ (vrchní komisař Lubomír Havránek u lahváče)
A co na to: Petr Štěpán
Chlap musí mít koule!
Největší posila letošního jara! To on ve druhém poločase výrazně oživil lečickou ofenzivu, a i když gól nedal, měl značný podíl na obratu a výhře v Obořišti. PETR ŠTĚPÁN-BOLEK byl nebezpečný také na večerní výroční schůzi. Přinesl tam svou obávanou munici, a kdyby nebyl Okapník včas povolán domů, mohla mít pro něj nedozírné následky. Během nedělního telefonického rozhovoru s Čertíkem zažil sám Bolek děsivý horor. Jak vylíčil, vedle auta mu zůstal ležet vydatně nečerstvý Líbezný ženský hlas…
Vzhledem k tomu, že jsi dlouho nehrál, v Obořišti udivovala tvoje výborná fyzička. Kde se v tobě vzala?
Nevím, prostě to tam je. Chtěl jsem klukům pomoct, měl jsem chuť to obrátit. Lepší je hrát, než se jenom koukat z lavičky. V prvním poločase to byla tragédie, nějaká 6. B třída.
Dá se trénovat pitím slivovice?
To jsou otázky… Dá se s ní trénovat, ale hrát s ní fotbal, to rozhodně ne. U mne neplatí ani jedno, snad ještě v mládí na Moravě. Raději panáka dám, než sám vypiju.
Patříš mezi ty, kdo chtějí postoupit do přeboru, nebo zastáváš názor druhé skupiny, která to považuje za blbost?
No, asi by nebylo správné, kdybych nechtěl. Vypadá to, že nehrajeme, jen sbíráme body a máme velké štěstí, ale to je blbost. Každý chlap má v sobě chuť vyhrávat, musí mít koule na to, aby v životě něco dokázal. Pokud je nemá, tak je to ženská a do sportu, fotbalu, nepatří. Že u Lečice jde jenom o náhodu a štěstí a že je blbost postupovat, to jsou jen hloupé řeči hloupých lidí, kteří se bojí být v životě někdy první, někdy něco vyhrát a dokázat. Výsledky jsou výsledky, ať už je hra jakákoliv, hovoří zcela jasně o tom, že jsme v naší třídě nejlepší. Možná jde o jakýsi dar, že od postupu do III. třídy je tu tým, co chce víc, než jen účast v soutěži, chce hrát a vítězit. V předchozích letech jsme možná hráli líbivější, útočný fotbal, předvedli několik fenomenálních výkonů – viz zápas ve Zduchovicích, ale body nám utíkaly třeba jen o gól. Teď si to vynahrazujeme. Zbývá jen bojovat s hlavami nahoru až do konce. Ať žije a vyhrává Lečice, nejlepší mančaft na okrese!
Co říká lečickým výsledkům malý Boleček?
Ještě nic, zatím neviděl tátu hrát. Už umí taky kopat, oběma nohama, má pohyb jako táta. Je v něm sportovní nadšení. (msč)
Malý kvíz od Kocáby
Petr Štěpán-Bolek přichází na fotbal i na manévry v Knihovně vyzbrojen tradičním výživným nápojem, nejednou fatálním pro Okapníka a ostatní. Jedná se o:
a) kakao
b) kefír
c) slivovici
d) vídeňskou kávu
Správné odpovědi zasílejte na klubové stránky nebo Bolkovi na mobil. Řešení kvízu vyjde v příštím zpravodajství.
Správná odpověď z minulého zpravodajství: b) Pečeme koláče