16. Petrovice B - Velká Lečice
Že jenom bod?
Brát ho všemi sto třinácti!
Lečice už desetkrát po sobě neporažena ● Drtivý tlak byl domácím k ničemu ● Dopředu jaloví, lidi se nám posmívali ● Kozel poprvé v životě běžel ● Arnošt změnil zaměstnání, dělá pekaře ● Poustoupíme-li, budeme prý ostudou přeboru
Kdyby měl každý lečický fotbalista na rukou 113 prstů, všemi by chytil remízový bod z Petrovic a už by ho nepustil. Po děsivém velikonočním zážitku na Sedlčansku, kde domácí tým na značně rozoraném hřišti s hochy od Kocáby mával jako s panáky (hadrovými) a jeho fanoušci se těm našim posmívali, je třeba nerozhodný výsledek považovat za malé vítězství. Je samozřejmě hezké zmínit lečickou šňůru deseti zápasů bez porážky a nadále se chlubit vedením v tabulce, ale už je nutné něco změnit. Scházet se a stavět útok se dvěma pořádnými dravci. Jinak nás fotbalový bůh opravdu, ale opravdu potrestá.
PETROVICE B – LEČICE 1 : 1
Petrovice u Sedlčan – Spal oblečený jako Libuna, dopoledne pak našel v kadibudce baterku, která přes noc dosvítila. Nejen Čertík předtím slavil bod z Petrovic jako výsledek století. Jiný člověk byl ochoten tvrdit, že hovno má vždy zelenobílou barvu, další podle svého zvyku mířil z Knihovny do sprchy, ale nešlo mu o koupel. Že Lečice co do fotbalovosti nyní selhala? Když se přitom neprohraje, aťsi.
Minuty před zápasem byly ještě docela úsměvné. Arnošt si dal u kantýny kafe, načež jsme zjistili, že už není profesionálním hasičem, nýbrž pekařem. Podle toho, co mu dělal hrnek v ruce, bylo hned vidět, že umí dokonale cukrovat bublaninu. Dát si ještě polévku, lžíce by v talíři zvonila jako kastaněty. Nebo to všechno bylo jen zimou? Kozel dorazil do dějiště utkání vynervovaný z Újezdu nad Lesy a poprvé v životě jsme ho viděli sprintovat – i když pouze do kabiny.
Počáteční tlak domácích se dal očekávat, vedení hochů od Kocáby ovšem rozhodně ne. V 11. minutě dopravil Kojenec balon na pravou stranu k Rákoskovi, ten o něj na brankové čáře několikrát přišel a zase vybojoval zpátky, nakonec ho nějak procpal před bránu, kde nebyl nikdo z Lečických. Míč se odrazil na hranici vápna, tam se zjevil Lukáš Kostečka-Lukašenko a s nebývalým přehledem to uklidil do sítě – 0:1.
Veselo bylo ještě čtvrt hodiny, do soupeřova vyrovnání. Došlo k němu vinou nedorozumění při přebírání protihráčů, takže petrovický Kudrna po vnější čáře od šestnáctky nikým neatakován, zamířil prudce k tyči, kam to Kozel nemohl stihnout ani náhodou – 1:1.
Poté ještě chvilku dokázala Lečice směrem dopředu trochu zlobit. Centr Střihavkův po přerušené hře našel Kojence, jenž zády k bráně přizvedl balon mozkovou plenou a jako na potvoru trefil břevno. Na noze měl druhý gól v Petrovicích nesmírně agilní Rákoska, to když si urval míč sám pro sebe a postupoval s ním po pravé straně na brankáře. Čekali jsme hokejový blafák nebo efektní lob, přišla však jen střela, již ztlumilo tělo padajícího gólmana. Jinak to bylo o vzruchu výhradně před Kozlem a poločasový hvizd přinesl úlevu.
V kabině pak ostatní burcoval vystřídaný Libuna (půli nedohrál kvůli ozývajícímu se železu z hvězd) slovy „jsou hratelní, uděláme je“, to se ale šeredně přepočítal. Že Petrovice naopak neudělaly nás, zařídila, v sezoně už pokolikáté, neuvěřitelná přízeň štěstěny.
Mluvit o hře kočky s myší je strašně ošklivé klišé. Navíc, kočičí inženýrky přitom nebohé hlodavce vyhazují do vzduchu a je těžké si představit, jak petrovický borec uzvedne takového Rohlíčka, případně v závěru utkání ještě Pepu Hrbka… Domácí tlak byl děsivý. Aby se také nekonal, jestliže lečický útok byl jen o osamoceném Čahounovi, rychleji běhat dokázali už jen Rákoska a Habera. Trenéru Hrubeschovi chyběl do sestavy v podstatě toliko jeden kmenový hráč – stoper Rambo, a jakou to nadělalo v herním systému paseku.
Bránit, bránit a zase bránit, znělo heslo pro druhý poločas. Zároveň trnout, kdy se soupeř podruhé prosadí. On kopal 113 rohů, trestňáků a spoustu dalších standardek, jenže bránu z vyložených pozic nepochopitelně netrefoval, a pokud prostřelil hradbu těl, stál proti němu jako vždy výborný Kozel. Anebo Pišta, jenž deset minut před koncem na brankové čáře již překonaného lečického gólmana zastoupil.
„Viděl jsem je na podzim v Počepicích, tam hráli přesně to samé, co teď tady. Přesto tam urvali bod, u nás jsou schopni ještě vyhrát. Uvidíte, v poslední minutě nám dají gól,“ děsil se jeden z petrovických fanoušků. „Takovýhle mančaft vede tabulku. Jestli tohle má hrát okresní přebor, tak okres prohraje,“ přidal se druhý při pohledu na lečickou pasivitu. Jeho kolega měl samozřejmě pravdu. Lečice se v Počepicích vůbec nedostala do vápna, ani jednou nevystřelila, nekopala ani jeden roh, nakonec si odvezla bezgólovou plichtu.
A mohlo klidně dojít i na strach onoho člověka. V úplném závěru si domácí málem dali vlastence, vylekal je poslední dravý sprint Haberův. Slávy v kabině i večer v Knihovně bylo až běda. Je ovšem nejvyšší čas udělat něco s docházkou a předvádět fotbal hodný lídra III. třídy. Chce to už v příštím kole proti Počepicím, jinak se zostudíme a klika se na nás vykašle. Mohlo by to být nadlouho. (msč)
Branky: 26. Kudrna – 11. L. Kostečka. Rozhodčí: Štěpán Šikýř (Drásov) 8. Vrchní komisař: Miroslav Kropík (Krámy) 6. ŽK: Houska, Tokaji. Kantýna: 8,5. Diváci: 28. Poločas: 1:1. Hráno 4.4. 2015.
Lečice: P. Svoboda 8 – Váňa 7,5 (36. T. Víšek 8), Jan Hořák 8, Houska 8 (70. Toman - ), Tokaji 7,5 – L. Kostečka 7,5 – M. Rákosník ml. 8,5, K. Rada 7, Fr. Dědina 7,5, Jakub Hořák 7,5 – Zboženský ml. 7,5 (89. Josef Hrbek - ). Trenér Jiří Hrbek-Hrubesch 9. Vedoucí mužstva Miroslav Střeleček-Čertík 9,5.
Lavička: P. Dědina. Chyběli: Messi (zranění), Rambousek, Štěpán, Josef Smetana ml. (zaměstnání), Fr. Holec ml., Srp, Prášil (?).
Hráč utkání: Martin Rákosník-Rákoska ml.
Střelci Lečice: 13 – Jan Hořák, 9 – K. Rada, 6 – Fr. Dědina, 3 - L. Kostečka, 2 – Messi, Váňa, 1 – Jakub Hořák, Prášil, Rambousek, Toman.
Neprůstřelnost brankáře: P. Svoboda – 229 minut (do dalšího zápasu jde se 64 minutami), Josef Hrbek – 19 minut (do dalšího zápasu jde se 71 minutami).
Výroky dne
„Já se zblázním, to je exot!“ (domácí fanoušek o rozhodčím)
„Ta pětapadesátka, to je dobytek!“ (domácí fanoušek na Okapníka)
„Vy jste strašná squadra, jak můžete být první, i to Obořiště tady bylo lepší. (domácí fanoušek)
„To tam musíte dotlačit kokotem!“ (domácí fanoušek na své nemohoucí hráče)
„Jestli tohle má hrát okresní přebor, tak okres prohraje. Vy byste měli být poslední i v páté třídě.“ (domácí fanoušek o Lečici)
„Ta osmnáctka, co tam dělá? To je váš sponzor?“ (domácí fanoušek žasl nad střídajícím Pepou Hrbkem)
A co na to: Martin Rákosník ml.
Až dám gól, oholím se
Jediný, kdo v Petrovicích nedal domácím na trávníku vydechnout, podílel se na jediném lečickém gólu. MARTIN RÁKOSNÍK-RÁKOSKA junior je navíc v poslední době nějak málo aktivní mimo hřiště, asi ho svým profesionálním přístupem k fotbalu „nakazil“ Čahoun. Jediné, co nám zatím u Rákosky chybí, je zápis mezi střelce. Prý už je to na spadnutí.
V Petrovicích velmi dobrý výkon, jenom ten gól jsme od tebe zase neviděli. Kdy už se ho konečně dočkáme?
Sám nevím, nejde mi to do hlavy. Myslel jsem, že už se to v Petrovicích povede. Řekl jsem, že až dám gól, tak se oholím. A teď zase nic.
Unesl bys, kdyby byl lepším střelcem Čahoun? A pokud náhodou ty, také by sis obarvil hlavu?
Určitě neobarvil. Kdyby byl Čahoun lepší, nic by se nedělo, já mu to přeju. Je běhavej, dobrej.
Poslední dobou zanedbáváš Magické číslo, že by byl pro tebe fotbal důležitější?
Jasně že je důležitej. I když mně se o víkendu v tomhle dařilo. Velikonoce se povedly, a to jsem po dlouhé době nebyl nikde koledovat.
Co na tvé vzorné chování a zlepšenou formu říká děda? Sleduje vůbec na jaře lečické výsledky?
Když mě osobně nevidí, vždycky mu hned volám. Taky té naší klice moc nerozumí, povídá, ať jsou rádi, kde teď jsou. (msč)
Magické číslo: 647 – Čertík, 641 – Matějka, 636 – Vyhlídka, 630 – Okapník, 613 – Kojenec, 603 – Rákoska.
Malý kvíz od Kocáby
Jaroslav Zboženský-Čahoun senior, pravidelný návštěvník lečických zápasů, si díky svému přínosu vysloužil přezdívku:
a) pan Koláčátko
b) pan Prdítko
c) pan Štístko
d) pan Zmazaňátko
Správné odpovědi zasílejte na klubové stránky nebo přímo starému Čahounovi na mobil. Řešení kvízu vyjde v příštím zpravodajství.
Správná odpověď z minulého zpravodajství: d) Ťap, ťap, ťapy