13. Velká Lečice - Hříměždice
Maso. Zaplaťpánbůh tříbodové
Černá série zrušena, Lečice vyhrála! - Přešťastný oslavenec Pišta - Sudí Tomáš Sobotka mezi hrdiny dne - Jeho syn Sprosťákem roku - Božidar zářil, ale i zuřil
Úleva! Tradice jsou od toho, aby se porušovaly, přesně takto byla prolomena i naše černá pětizápasová série pěti porážek v řadě. Už i góly, čisté, ze hry, dávat umíme. Shodou okolností se do listiny lečických střelců zapsal Průjezďák Popescu, který byl před dlouhou dobou (2. října v Oborách) klasickým střelcem posledním. Před příjezdem Hřiměždických červená limonáda, oči vyspalé. Veliká pochvala, Pepo! To Vyhlídka zjevně nebyl ve své kůži, hodinu po utkání bez rozloučení odjel, prachsprostě se po něm zakouřilo! Na každý pád to po (ne)zaslouženém vítězství v kabině jelo, těšili jsme se na nové členy KKK!
LEČICE – HŘIMĚŽDICE 1 : 0
Kocába Arena – A jsme po podzimu ve III. třídě třináctibodoví! Hřiměždice na závěr podzimu u Kocáby padly. Ne tedy, že bychom je nějak přehráli. Ovšem, po dlouhé době se nastoupilo v „postupových“ oranžových trikách, a v těch to Lečice dokáže umlátit! Druhý faktor, nikoli strachu: Nepřijel rozhodčí, píšťalky se s chutí ujal Tomáš Sobotka, charismatický otec Radima Sobotky, oblékl si bundu s nápisem Rapid, bývalého klubu svého, Kostečkových, přechodně i Čertíkova, a ukázal všem, i těm bambulům z Hřiměždic, jak se řídí zápas! Přirozená autorita, rozhled i slovní zásoba, a samozřejmě, nějaké to nenápadné procento pro domácí. Nebrat už gangstery typu pana Švidkova, my chceme staré rapiďáky!
Nějak bylo v úvodu vidět, že se hraje i pro Pištu Hovance, jenž v předstihu slavil padesátiny. „Éljen! Nem tudom a neved,“ Pišto! Lečice skutečně začala aktivně, ale žádné vyložené šance k vidění nebyly. Do Popeskovy gólové trefy mířil na bránu pouze Tomáš Víšek, ovšem tenhle balon golman sebral na lopatku od smetí. Ve 27. minutě to přišlo. Pepík Smetana z otočky zamířil k tyči tak přesně, jak by to nedokázal ani do mnohem širší mezery mezi domy v horní části náměstí Nového Knína. Správně, řeč je o Průjezdu…
Jinak toho Lečice z fotbalového umění už mnoho nenabídla. Jen Radim Sobotka, neustále provokovaný z hlediště Kocába Areny ne moc pohlednými hřiměždickými puberťačkami, musel vracet stejným způsobem. „Neser mě, ty k…o, jinak tě trefím míčem.“ Zdvojoval ho od lajny Jirka Sadílek, jenž používal synonyma „krávo“ a „p..o“. Děda Sobotka potvrdil, že je gentlemanem, z jeho úst padala jen jemná slova „chytračko“ a „kozo“.
Druhá půle se změnila v holomajznu. Hřiměždičtí neustále brečeli, rozhodčí Sobotka měl plné ruce práce. Rovněž s Popeskem, v jehož případě doporučil střídání, aby ho nemusel vykázat z placu. Zápas se místy zvrhával v opravdové „maso“. Lečici táhl za výhrou především Božidar Prášil na stoperu. Nepleskalo pouze jeho břicho, míče odvracel coby skvěle pozičně kopající hráč hlavou (s mohutným odfukováním) i všemi třemi dolními končetinami, vidět to jeho dcera Hrdinka roku, krve by se v ní asi nedořezal. „Kdo to je, ta trojka?“ uznale na lavičce mručel Ota Beran, největší legenda lečického fotbalu. Také se ovšem Bohouš dost navztekal. V defenzivní činnosti mu dokázal sekundovat toliko superbojovník Martin Kostečka, jinak Božidar zuřil. Rozpřažené ruce, výtky, řev doléhající až někam do Mníšku. Ještě že nakonec všechno dobře dopadlo!
Mohli jsme přitom ty vzteklouny z Vltavanu dorazit. Jen jediná akce ve druhém poločase vypadala trochu k světu. Průnik Radimův, výjimečně bez kličky proti třem, nýbrž centr do vápna, leč tak nechytatelný, až byl Hoři zahnán do stráně. Ještě šlupka Lukáše Kostečky stála za zmínku, zrovna tak i zásah brankářův.
Hosté se po posledním hvizdu výborného rozhodčího T. Sobotky svíjeli vzteky, porážku naštěstí přijali sportovně. V kabině byl poté ihned obdarován náš milý padesátník Pišta, dojatý se chopil rozlévání bublinek a panáků. Do vyhřátých prostor se uchylovaly i ženské, nově třeba Markéta Záhorská, Eliška O. a její sousedka Jiřina Víšková, „stařenka“ Jana Hrbková, neznámá bruneta vedle vchodu do sprch, řádila tajemná dvojčata Váňova. Nemluvě o Bobeši Vyhlídkové, Radce Hořiové-Ferdové, Patricii Kozlové-Miss Lečice, děvčatech Rohlíčkových, ty už jsou inventářem. Paní Jana O. a slečna Marťásek Víšková zbaběle prchly. Pochopitelně, že k pozitivní atmosféře přispěla „vidéki kislány“ paní Ildikó Pištová, tentokrát bez hladu po panácích...
No, čekali jsme po podzimu ve III. třídě bodů víc. Těch třináct však k zahození není a během zimy jest povoleno bez stresů a zdravě konzumovat. A v hale zodpovědně trénovat, to dá rozum. (msč)
Branka: 27. Josef Smetana ml. Rozhodčí: T. Sobotka (Rapid Praha) 9. ŽK: Josef Smetana ml., Fr. Dědina. Vrchní komisař: Josef Smetana st. Diváci: 120. Poločas: 1:0. Hráno 13.11. 2010.
Lečice: P. Svoboda 8,5 – Váňa 8 (46. Houska 8,5), Prášil 9, M. Kostečka 8,5, Víšek 9 – Jakub Hořák 8 (84. Josef Hrbek - ), Josef Smetana ml. 8,5 (73. Hovanec - ), Fr. Dědina 9, R. Sobotka 8 – Jan Hořák 8, L. Kostečka 8. Trenér Jiří Hrbek-Hrubesch 9.
Lavička: Dvořák, M. Rákosník st. Chyběli: Messi (zaměstnání).
Hráč utkání: Bohumil Prášil-Božidar
Střelci Lečic: 9 – Jan Hořák, 2 – Jakub Hořák, Messi, Martin Rákosník st., Josef Smetana ml., Váňa.
Neprůstřelnost brankáře: P. Svoboda - 186 minut (do dalšího zápasu jde se 105 minutami), Josef Hrbek - 46 minut (do dalšího zápasu jde s 46 minutami).
(msč)