10. Velká Lečice - Daleké Dušníky B
Holé koule se odvázaly!
Lečice podruhé za sebou nadělovala ● Okapník přestal dávat nepěkné šmudly ● Kojencova holeňovka ● Sláva, Malinkej se už také trefil ● Průjezďák zářil i před Průjezďátkem ● Habera fauloval s boulí na noze ● Kudrnáč udělil Hrubeschovi milost
Ono to jde! Hoši od Kocáby spustili už podruhé za sebou kanonádu a vzdalují se ocasu tabulky – alespoň bodově. Zatímco ve Vysokém Chlumci byla vysoká výhra tak nějak povinností, proti Dalekým Dušníkům B se tolik snadná práce nečekala. Zápas se nakonec změnil ve festival holých koulí, tedy bezvlasých střelců Okapníka a Kojence, klubového prezidenta Kudrnáče a jen lehce ochmýřeného trenéra Hrubesche. Jedno ovšem zamrzí – stejně jako v Chlumci jsme byli v poslední půlhodině gólově neplodní a znovu propásli historickou možnost dosáhnout desítky.
LEČICE – DALEKÉ DUŠNÍKY B 6 : 1
Kocába Arena – Poslední slunečná a teplá sobota v tomto roce, a jak se pod Světličkou vyvedla! Obvyklých 113 diváků zíralo na lečický brankostroj, dorazil i někdejší velký hráč a dříve nepostradatelný mávač Milan Maršík. Velmi vřele byla vítána Miluška Smetanová, která se ochotně ujala funkce vrchní komisařky, a to zdaleka nebyla jediná zástupkyně vážené rodiny, jelikož Průjezďák přivezl do Kocába Areny i nastávající choť, její dceru a tchána. Navíc ještě jedno sladké tajemství…
Chyběl klíčový stoper Lukašenko, proto byl vzhledem k nebezpečnosti Dalekých Dušníků na toto místo původně obětován Okapník. Těsně před výkopem utkání však Jiří Hrbek-Hrubesch učinil nejgeniálnější tah své trenérské kariéry - lečický kapitán v útoku zůstal, střed obrany obhospodařoval Průjezďák! Klubový předseda Kudrnáč si toho asi všiml, po zápase zabojoval s nečerstvostí a trenérovi oznámil: „Neodvolám tě, dávám ti milost.“
Nestačili jsme se divit, jak už od začátku šlo všechno snadno. Přitom Dušníky nám vždycky dávaly zahulit, debaklů jsme od nich kupovali až běda. Doma Lečice vítězila zpravidla jen o gól. Teď jsme sympatického a férového soupeře nepoznávali.
Už v šesté minutě Okapník trefil břevno, brzy nato naštěstí i síť. Do poločasu ještě jednou, a to střelou k pokoukání. Jelikož se mezi jeho přesné zásahy vmísil i Kojenec, mohli jsme radostně konstatovat: lečické holé koule se odvázaly. Nebyl by to Okapník, aby nepředvedl, jak se také góly nedávají. Stalo se, že „pětapadesátka“ převzala výživný pas od Libuny, postupovala sama, brankáře obstřelila jakýmsi dloubnutím, avšak tak slabým, že muž v rukavicích balon ještě před čarou dostihl…
Exceloval Josef Smetana-Průjezďák. Skvělý pozičně, s chytrými kličkami, jemnými přihrávkami i razantními odkopy. Jeho nejbližší se na lavičce zalykali blahem. A teď se provalí zmíněné sladké tajemství: Pepa se pochlubil, že je na cestě Průjezďátko, takže koncert sledovalo i ono! A kdyby Průjezďák pozval na zápas i štamgasty z legendárního knínského lokálu, Vyhlídkovi by plechovka na dvacetikoruny nestačila.
Hoši od Kocáby za to vzali také na začátku druhé půle. Kromě Pišty a Kojence skóroval rovněž Malinkej, vůbec poprvé za Lečici. Čtyřikrát se střídalo, ale v závěrečné půlhodině se gólostroj zasekl, naopak jsme v závěru nesmyslně inkasovali z penalty. Namlsaný Hrubesch dostával roupy. Když jeho synovec nezasáhl hlavou jeden vysoký míč, u lajny se rozléhala samochvála. „Já bych to dal i z takovéhle svíčky,“ kasal se Hrubesch.
Hlavně že vše dobře dopadlo a Lečici se v tabulce může lépe dýchat. Jenom nejet za týden do Počepic zase namistrovaně. Za tohle už jsme byli nejednou vytrestáni. (msč)
Jak padaly góly
1:0 – Jan Hořák-Okapník: Soupeři se vymstily nezodpovědnost a lehkovážnost. Obyčejná malá domů, jenže lečický kapitán se dral za míčem, jako když doma spěchá k pověstnému střešnímu oknu. Před gólmanem balon lehce zasáhl a neletělo to do kopřiv, na Nevadu, na Mikuli ani ke křížovské kapličce, jak jsme u Hořiho bývali zvyklí, nýbrž elegantně do sítě!
2:0 – František Dědina-Kojenec: Naprosto nevídaná věc! Druhá z lečických holých koulí nabrala míč za vápnem jakousi podivnou šajtlí nebo spíš holení, kupodivu se nelámaly borové větve ani to neskončilo v dřezu v Kaká Areně. Balon zapadl přesně k tyči. „To vzal na vidle!“ uznale od lajny komentoval asistent rozhodčího Matějka.
3:0 – Jan Hořák-Okapník: Tentokrát muž s číslem 55 vypálil bez přípravy a trefil přesně šibenici. Malý Matija Okapníček samou radostí vyhodil z kočárku chrastítko! Takový gól Hoři v dosavadních sto třinácti zápasech za Lečici ještě nedal a zřejmě už skončily jeho nemastné neslané šmudly, nebude si již přivlastňovat ani vlastní branky soupeře. Okapníkova bilance z posledních čtyř utkání je zajímavá: čtyři a půl gólu!
4:0 – Martin Toman-Malinkej: Na postu pravého záložníka, který má jinak pronajatý Rákoska junior, se neustále zlepšuje. A už taky poprvé skóroval. Jenom si převzal dlouhý pas a postupoval kolem stráně s balonem na bránu. Když se vytlačil do hodně těžkého úhlu, všichni mysleli, že šance je zazděná. Střela se však přece jen povedla a mířila přesně ke vzdálenější tyči.
5:0 – István Tokaji-Pišta: Dostal do vápna geniální přihrávku od Arnošta, chvíli váhal, ale pak to levačkou uklidil do sítě. Za tmy, u nedodělaného mostu přes řeku Kwai, se Pišta pochlubil, že v mládí mohl kopat federální ligu za Lokomotivu Košice…
6:0 – František Dědina-Kojenec: v plné rychlosti vypustil na „dolní“ bránu projektil, jenž skončil v horním růžku. Stejně jako Okapník dával Franťák proti Dušníkům parádní góly. V klubové tabulce střelců jich mají oba stejně (5), leč Kojenec je psán před Okapníkem, neboť D je v abecedě před H (zrovna tak K před O).
6:1 – Tomáš Víšek-Habera nebyl autorem čestného úspěchu hostů, ale výrazně se pod něj podepsal. V zápise byl uveden coby náhradník, takže se s jeho startem počítalo. Habera ovšem na plac nechtěl, ukazoval bouli na stehně a marně prosil trenéra, aby ho ušetřil. Hrubesch byl neoblomný a krámský dvojník slovenského zpěváka a Casanovy na dvacet minut šel. Těsně před koncem v našem velkém čtverci zasáhl protihráče kopačkou tak hlasitě, že se Kulička v nedaleké hospodě šel podívat, zda mu nevypadly dveře z pantů. Jasná penalta, dušnický Sklenář ji proměnil a Kozel v naší brance přišel o dvě nuly za sebou… (msč)
Branky: 16. a 29. Jan Hořák, 24. a 59. Fr. Dědina, 47. Toman, 50. Tokaji – 84. V. Sklenář z pen. Rozhodčí: Jaroslav Máša (Dobříš) 9 – Václav Dvořák (Nové Dvory), Milan Maršík (Velká Lečice). Vrchní komisařka: Miluška Smetanová (Praha) 10. ŽK: Váňa. Hlavní pořadatel: Václav Rákosník (Krámy) 6. Kaká Arena (kantýna): Ilona Housková 8, Simona Housková 7,5. Diváci: 113 (vyprodáno). Poločas: 3:0. Hráno 26.10. 2013.
Lečice: P. Svoboda 9 – Váňa 9 (69. Víšek - ), Josef Smetana ml. 9,5 (61. Fr. Holec ml. - ), Rambousek 9, Tokaji 9 (72. Josef Hrbek - ) – Toman 8,5, K. Rada 9, Fr. Dědina 9, Jakub Hořák 8,5 – Jan Hořák 9, Zboženský ml. 7,5 (46. Houska 9). Trenér Jiří Hrbek-Hrubesch 10. Vedoucí mužstva Jiřina B. Víšková 10.
Lavička: nikdo, na stadionu přítomen M. Rákosník ml. Chyběli: Messi (zranění a zaměstnání), L. Kostečka (vrchní komisař u voleb v Praze), Štěpán (výroba slivovice), Dušák (?).
Hráč utkání: Josef Smetana-Průjezďák
Střelci Lečice: 5 – Fr. Dědina, Jan Hořák, 3 – Tokaji, 2 – Jakub Hořák, K. Rada, 1 – Josef Smetana ml., Štěpán, Toman.
Neprůstřelnost brankáře: P. Svoboda – 256 minut (do dalšího zápasu jde se 6 minutami), Josef Hrbek – 9 minut (do dalšího zápasu jde s 28 minutami).
Výroky dne
„Venca když mě s tím praporkem nasere, tak ho s ním hned praštím.“ (bývalý trenér Miroslav Rákosník, nyní člen lečických Ultras, vyhrožující mávači Matějkovi)
„Chodí si tam jak na procházce a nehraje.“ (malá Natálka hodnotící výkon Josefa Smetany ml.)
„Tomaníku, ty ďáble!“ (Libor Váňa chválící střelce Martina Tomana)
„Já tam nejdu, mám bouli na stehně. Dej mi ještě pět minut. Dej mi deset minut.“ (Tomáš Víšek odpíral trenérovi poslušnost a nechtěl jít na plac)
„Nalej tam panáky na Pepu!“ (Kamil Rada směrem ke kantýně poté, co Josef Hrbek zahodil šanci)
„Hoši čau, Romane nechlastej. Pojď, já tě odvezu nahoru.“ (rozhodčí Máša po zápase k Romanu Hesovi-Kudrnáčovi)
A co na to: Kamil Rada
V Kníně jsem dával každý druhý trestňák
Bývá vždy hodně vidět. Pro jedinečnou práci s balonem, zejména jeho krytí tělem, lahůdkové přihrávky a centry, občas přesnou střelbu. A taky slýcháme sodu, co schytávají nejen mladší spoluhráči, ale i starý rutinér a kamarád Průjezďák. Nato se KAMIL RADA-STŘIHAVKA v kabině pohodlně natáhne na kanape, užívá si atmosféru a smršť veselých kalíšků. Je rovněž nazýván Mistr. „Já ani nevím, proč. Táhne se to se mnou od čtyř let, údajně jsem jako prcek v kině u nějakého filmu zařval To je mistr!“ vysvětluje hráč, jehož lze ohodnotit jako jednu z největších lečických posil všech dob.
Pomalu celý kalendářní rok jsi v Lečici. Hodnotíš změnu dresu jako povedený krok?
Z mého pohledu určitě. Zapadl jsem do mužstva, kluci mě báječně přijali. Doufám, že v Lečici ještě nějaký rok budu.
Průjezďák tvrdí, že kopeš trestňáky lépe než on. Co chybí, aby ti to tam už ze standardky spadlo?
Hodně těžká otázka. V Kníně jsem dával každý druhý trestňák, vždyť jsme jich taky kopali pět, šest za zápas. Tady jich tolik není, hrajeme jiný fotbal. Lítají Hoři a Franta, kolem vápna je nikdo moc nedoplňuje, proto je těch standardek míň.
Okapníka bývá napřed plné hřiště, ale poslední půlhodiny mívá jalové. Dokážeš ho nějak vybičovat?
Ono se moc netrénuje, proto toho má každý ke konci zápasu plné zuby. Okapník toho naběhá strašně moc a není se co divit, že potom nemůže. Jak říkám, je za tím tréninkové manko a týká se to všech.
Po zápase bývá v kabině pěkná divočina, jak to snáší dříve narozený fotbalista?
Já to snáším dobře, jsem zvyklý. Zrovna teď po Dušníkách jsem se dostal domů až v půl čtvrté ráno, Průjezďák II (Rambo) mě zatáhl na Dobříš. To je přece normální, když se vyhraje. (msč)
fotogalerie zde>>