1. Dublovice B - Velká Lečice
Na úvod blbá nálada
Výhra jen za umělecký dojem - Nové dresy přinesly smůlu - Zpackané standardky - Messi jako Otesánek - Žíznivý Hrubesch napájel i hráče - Potřebujeme Popeska
Zklamání. Jediné slovo vystihující prolog nové sezony ve III. třídě, v němž lečický nováček neukopal na dublovické trávě ani prachmizerný bodík. Mohl si přitom v pohodě dojít pro všechny tři. Domácí nebyli bůhvíjak silným soupeřem, neměli jsme sice v sestavě rekonvalescenta Popeska ani nechcípaného Radima Sobotku, zato Messiho a v mistrovském zápase debutujícího Martina Kostečku. A vůbec, celý tým střízlivý, promile by se dala počítat na ubohoučké setiny. Snad i proto tradičně žíznivý trenér Hrubesch před začátkem pod pohrůžkou fyzického násilí nutil Libora Váňu a další hráče, aby si lokli z lahváče…
DUBLOVICE B –LEČICE 2 : 1
Dublovice – Posvícení skončilo, radost z postupu i vítězného turnaje nemohla trvat donekonečna. III. třída je holt kvalitnější soutěží, přesto Lečice měla na to, aby odpich zvládla lépe. Povídal to v Dublovicích i jeden z místních strejdů: „Hráli jste pěkně, ale góly dávat neuměli.“ To je ono, držení míče 70 na 30 procent pro nás, fotbalová líbivost jednoznačně ze strany hochů od Kocáby, gólových šancí až běda, jenže trefa z toho ukápne jen jediná.
Nedařilo se to, čím jsme v minulé sezoně soupeře drtili. Trestné i rohové kopy žalostně zahrávané, brejkových akcí poskrovnu, dravého Jana Hořáka dokázal při sprinterských soubojích zkrotit i bezejmenný baňatka. Jsme-li u standardek – dva Arnoštovy rohy v poslední minutě, ve vápně i gólman Kozel Spytihněv a my se sami vyženeme až na půlku! Nutně potřebujeme tvůrce hry, jímž byl v minulé sezoně Josef Smetana junior. Už aby zase mohl krčit svým těžce zkoušeným ramenem a rozhýbávat středovou řadu. Někdo ho pak za odměnu odveze do knínského Průjezdu. Po delší době se v základu objevil Messi, ale on snad musí jíst každé dvě tři hodiny! „Devět, devět,“ zvesela odpovídal na otázky, kolik že to za poslední týdny přibral kil…
Zajímavostí bylo zjevení dvou Kostečků v úderném týmu. Lukáš, krámský Casanova, opustil svůj post zadního stopera a jal se operovat na levém halvu. Pořádek v lečickém vápně tedy dělal jeho starší bratr Martin. Pár minel sice utrousil, avšak spoustu nebezpečných balonů odklidil, dokonce dvakrát ke vstřelení gólu blízko měl. Trenér Hrubesch, někdejší hlavičkový maniak, chce vidět habána z Rapidu co nejčastěji v protějším vápně a tam umí být Martina Kostečky plno.
Zvláštní kapitolou bývají fungl nové dresy. Kdo by se nechtěl pochlubit tričky, jež poskytl sponzor a vše se na nich třpytí absolutní neopotřebovaností. Lečice poprvé nasadila kombinaci modrá-bílá-červená, tedy to samé, v čemž hrávala bývalá jugoslávská reprezentace v 70. a 80. letech. Takže „plavi“, jak se převážně srbským fotbalistům tehdy říkávalo. No, historie ví, že Srbové jsou za zvěrstva v Chorvatské vlastenecké válce (1991-95) považováni za přinejmenším zlý národ. Druhá věc je, že nové dresy tradičně přinášejí smůlu. „Měli jsme hrát ve starých oranžových,“ věděl Libor Váňa a měl možná pravdu. Na druhou stranu, být módemany si Lečice zasloužila.
A teď utkání samotné: mdlý začátek a příliš rychle inkasovaný gól, jenž křížnou střelou mimo dosah Kozlových rukavic spáchal dublovický Dohnal. Lečice častějším hostem v soupeřově šestnáctce, avšak pohříchu se snažící o profesorský fotbal a chtějící vozit míče až „do kuchyně“. První vyložená šance tak přišla až skoro po půlhodině, kdy se zdravě nasral Messi, namířil si to sám do vápna, tvrdě vypálil, až to zadunělo, leč pouze o nějakou zábranu vedle tyče. Za chvíli se konečně probil Jan Hořák, s nebývalým klidem obstřelil gólmana, nikoli však na nesprávném místě ukotvenou tyč. Jen to zazvonilo. Po pár vteřinách zůstal sám s balonem u nohy Martin Rákosník, nabídl ovšem brankáři shrábnout sladký nesladký koláč jako Jirka Šerák. Nemohli jsme se tudíž divit, když nám utěšenou střelou z voleje domácí Burian přidal druhý gól.
„Dáme hned kontaktní trefu a pak to tady v klidu zremizujeme,“ ozývalo se o poločase z kabiny a Hrubesch už pro jistotu lahváče nevytahoval. Což o to, Lečice si pro naději opravdu tvrdě šla. Napřed sice Lukáše Kostečky střílený centr Hoři ve skluzu minul, ale v 61. minutě vnikl do trestného území Messi, předvedl lehce tečovaný oblouček a kýžený kontakt byl na světě. Na vyrovnání jsme měli půl hodiny. Jenomže šancí ubývalo, hra se kouskovala, nervozity přibývalo. Vyčuraně hrající Dublovice si výhru zkrátka uhlídaly. Lečičtí se tvářili kysele, po návratu do Knihovny nám všem Lanýž těžce vynadal. Pánové, nevyšlo to… (msč)
Branky: 15. Dohnal, 40. Burian – 61. Messi. Rozhodčí: Koťátko 7. ŽK: Jakub Hořák, Houska, P. Svoboda. Vrchní komisař: Josef Smetana st. Poločas: 2:0. Hráno 22.8. 2010.
Lečice: P. Svoboda 6,5 – Váňa 6, M. Kostečka 6,5, Houska 6, Víšek 6 – Jakub Hořák 7, Fr. Dědina 6, M. Rákosník 5,5 (80. Hovanec - ), Messi 7, L. Kostečka 6,5 – Jan Hořák 6,5. Trenér Jiří Hrbek-Hrubesch 6.
Hráči utkání: Martin Dolejší-Messi
Střelci Lečic: 1 -- Messi
Neprůstřelnost brankáře: P. Svoboda - 15 minut (do dalšího zápasu jde s 50 minutami),
(msč)